Je to jedna z oblíbených perliček a nepříliš užitečných vinných znalostí. Od roku 1954 platí v Châteauneuf-du-Pape obecní vyhláška, která zakazuje „přelet, přistání i vzlet letadel známých jako létající talíře či létající doutníky, nezávisle na jejich národnosti, na území celé oblasti.“ Pokud by nějaké UFO zákon porušilo, bude okamžitě vzato do vazby, o což se postará místní policie. Zákon je stále v platnosti a jde o jeden z těch, které jsou podle všeho pečlivě dodržovány, alespoň tedy neexistují důkazy, že by byl kdy porušen. S nápadem přišel v roce Lucien Jeune, tehdejší starosta Châteauneuf-du-Pape, a v podstatě šlo o sprostou snahu dostat se na přední stránky novin a více upozornit na vína z oblasti. Fungovalo to skvěle, i dávno před internetem a jeho schopností každou podobnou kravinu dostat do povědomí světa během pár hodin, a vlastně do dnešních dnů budí pozornost a v médiích se objevuje pravidelně. Dnes se to může jevit jako bizarní nápad, ale tenkrát byl svět posedlý cestováním do vesmíru, snahou dostat člověka na měsíc. A zuřila také UFO mánie, ve Francii se to v padesátkách jen hemžilo očitými svědky jejich přeletů a dokonce zprávami o výstupech mimozemšťanů (obvykle oblečených v něčem, co připomínalo tehdejší potápěčské skafandry) na francouzskou půdu! Vtipné je, že tento v podstatě vtip je asi prvním případem „vesmírného práva“, mezinárodní Kosmická smlouva vstoupila v platnost až v roce 1967 (pravda, předcházela jí Deklarace právních zásad činnosti států při výzkumu a využívání kosmického prostoru přijatá Valným shromážděním OSN v roce 1963, ale tím si radost kazit nebudeme!).
Vlastně o tom píšu jenom proto, že aktuálně probíhají California Wine Weeks. Že to nedává smysl? Vyčkejte! California Wine Institute propaguje vína ze své domoviny v deseti různých evropských zemích, respektive v jejich restauracích, na webu mají jejich přehled. Zapojilo se i několik podniků v ČR, tedy přesněji řečeno v Praze. Já vyrazil do Vinografu na Senovážné, kde mají aktuálně pár Kalifornií inspirovaných jídel, tamních vín po skle a dalších po lahvi + možnost dát si díky Coravinu degustační flight tří prestižnějších kousků (legendární Château Montelena a jejich Chardonnay 2018, fantastický Grgich Hills Napa Valley Cabernet Sauvignon 2017 a Hendry Vineyard Napa Valley Malbec 2018… vše vína co mne už dříve zaujala v jiných ročnících a i tentokrát mi dost chutnala, ale levný špás to není). No a píšu o tom hlavně proto, že jsme si dali i láhev Bonny Doon Le Cigare Volant 2018! Ano, víno postavené na klasických odrůdách z Rhôny, které se proslavilo mimo jiné vinětou s látajícím talířem (doutníkem) nad vinicemi a château :-)
Jsme v Central Coast a v mysli vinaře jménem Randall Grahm, jedné z nejzářivějších hvězd a ikon amerického vinařství, díky vínům ale i spoustě skvělých textů které napsal. Když začal vinařit, bylo jeho snem stvořit velký americký Pinot Noir (aka replikovat na vinici Bonny Doon Burgundsko), ale výsledek, se kterým by byl opravdu spokojen, mu stále nějak prokluzoval mezi prsty. Po sérii experimentů se shlédnul v odrůdách z Rhôny, což mu vyneslo označení Rhône Ranger :-) Je tím původním, následovala jej spousta další, dnes už je to vlastně zavedené označení. Spoustu věcí dělal jinak, jako jeden z prvních přešel na šroubový uzávěr i pro prémiová vína a velmi aktivně bojoval za naprostou transparentnost na vinětách, kompletní seznam všeho co bylo do vína přidáno či i jen použito při jeho výrobě. Lehká ruka ve vinicích i sklepě, snaha aby zazníval terroir spíš než technika výroby, aktuálně i šlechtitelské pokusy... to je současnost vinařství. Předtím ovšem vyrostlo do jednoho z největších producentů v USA. Pak si ovšem Grahm uvědomil, že už úplně nedělá originální vína s duší jak si vždy představoval, a své největší značky prodal. I díky tomu si teď může hrát. Le Cigare Volant je víno, které jako „poctu Châteauneuf-du-Pape“ tvoří již od roku 1984 a je určitě jeho nejznámějším. Vždy se nějak vyvíjelo, ale od ročníku 2018 změnilo poměrně výrazně. Ze směsi zmizel Mourvèdre a naopak zvýšil podíl odrůdy Cinsault, víno je celkově „lehčí“ a dříve připravené k prodeji i pití (chladnější ročník 2018 k tomu ale určitě také přispěl) a méně „vyrobené“ k určitému obrazu. O všem se vinař detailně rozepsal. Zajímavá je i cena. Věc nevídaná v dnešní době, ale se změnou stylu přišlo i její výrazné snížení, aktuálně v USA spadla někam k patnácti dolarům. U nás se víno pohybuje k šesti stovkám.
Každopádně v ročníku 2018 je to 52 % Grenache, 35 % Cinsault a 13 % Syrah. Pěkná rubínová barva, nic vyloženě temného. Čerstvé, energické, na úvod lehounce funky, třešňově ovocné a linka dalších drobnějších spíše červených plodů, trochu mátově pikantní a pepřově kořenité. Čerstvostí a projevem ovoce naznačuje spíše beton nebo možná nerez s řízenou mikrooxidací než zrání ve dřevě. Středně plné, zrale ovocné ale s fantastickou lehkostí a pitelností, trochu svíravé, trochu pikantní, opět červené ovoce a pepřová kořenitost, čisté, zábavné, tak nějak mile zábavné a přístupné a přitom dostatečně seriózní aby bavilo zkoumat. Jo, takhle bych asi kalifornský červený mohl :-)
