Udělal jsem si k narozeninám radost a otevřel Blanc de Noirs od Champagne R. Pouillon (web), jejich čistý Meunier Les Châtaigniers 2014 Extra Brut, láhev č. 345 z celkových 612. O vinařství jsem tu více psal před čtyřmi lety, letos v únoru jsem měl konečně možnost je i navštívit. Fabrice Pouillon se posunul, od ročníku 2018 už vše jede „svou metodou“ (M.F.P., Méthode Fabrice Pouillon), dotáhl ke své spokojenosti druhotnou fermentaci za pomoci moštu a mohl tak přestat přidávat kvasinky odjinud. Od Pouillona jsem moc nepil šampaňská, která by šlo popsat jako elegantně lehká či filigránská, spíše silnější důraznější vína s bublinami. A tenhle postup mu v rámci stylu hezky funguje. Navíc to opravdu vypadá, že dospěl ke stabilním výsledkům bez nadměrného rozptylu projevů v rámci šarže, což je jeden z hlavních důvodů, pro který většina ostatních spíš skončí na úrovni experimentu či u jednoho speciálního takto připraveného cuvée. Mám trochu podezření, že je to drobátko složitější než jen využití zavakuovaného zachlazeného moštu stejného vína a sklizně, ale bude i přidávat cukr separovaný z téhož moštu a kdo ví jaké další triky má. Mimochodem s touhle metodou si nehrají jen nějací „okrajoví ezoterici“, ale experimentuje s ní třeba i Jacques Selosse.
Přes vše výše řečené je tohle zatím ještě „původní“ běžný postup, tedy druhotná za dodání roztoku kvasinek a cukru. I když na Champagne je to víno stále trochu odlišné. Už to, že jde o čistý Meunier vinifikovaný jako bílé, vlastně není moc obvyklé. A pro ně dvojnásob, s odrůdou nikdy moc nepracovali. Navíc je z jediného ročníku a také jediného místa, vyloženě jílovité polohy nad vápencem v lokalitě Dessoles le Bois des Chataigniers ve Festigny (Vallée du Flagot v rámci Vallée de la Marne). Jde o v organice obdělávaných 0.2 ha, takže množství vína je skutečně dost omezené (a v tomto ročníku ještě menší, obvykle se pohybuje spíše mezi jedním až dvěma tisíci lahvemi). Fermentace spontánní a v dubových sudech (nové až deset let staré) následně zrání skoro rok a půl bez aditiv, filtrace či čiření. Poté do lahví a druhotná a ležení na kalech necelé 4 roky, odstřel na konci roku 2019 a dozážováno na zhruba 3 g/l. Barva tmavší matnější zlatá. Pěkné perlení menších bublinek. Výrazné, zralejší aroma, lehce pražené a zakouřené, jablečný koláč s přismahlým okrajem, krom malvic se vzduchem až sladší, exotičtější / tropická ovocnost. Suché, čisté, pocitově plnější (alkohol ale úplně běžných 12 %) a důraznější, moc pěkná kyselina a šťavnatost, sladké podzimní ovoce, struktura a mineralita, dobrá délka. Velmi slušný kousek, takový trochu „hrubozrnný“, ale dost sympatický. Víno, a obecně produkce Fabrice Pouillona, je v nabídce Miloše Danihelky aka Terroir Champagne. A zadarmo to není, no, především u podobných specialit…
