Fortnum & Mason's, tradiční luxusní londýnský obchoďák (dnes už tedy spíš síť obchodů) s širokou škálou vlastních výrobků, má vždycky něco trošku navíc. A tak zatímco po mně děti chtějí zmrzlinu melounovou, zde prodávají zmražené… šampaňské. Blanc de Blancs, Rosé… a nebo ve variantě Kir Royal. A víte co? Vlastně mne to neuráží a věřím, že to může být fakt chutný a zábavný. Navíc je prý staví na bublinách, které pro ně vyrábí Laurent Hostomme, což není vůbec špatný pěstitel :-) Možná lepší šampaňský nanuk, než vysolit dva a půl milionu dolarů (aktuálně zhruba 60 milionů korun) za jednu magnumku šampaňského Château Avenue Foch 2017. Že jste o něm nikdy neslyšeli a přesto jde o aktuálně nejdražší kdy prodané šampaňské? Inu… o vlastní víno vlastně vůbec nejde. Na lahvi je obrázek a láhev přichází s NFT jedné ze slavných „znuděných opic“ a pár dalšími kresbičkami jako doplněk. Láhev a opičku si pořídili italští bratři, kteří se zabývají investicemi do krypta, módy a technologií. A já, pomalu ale jistě, začínám mít chuť pronést slavnou větu Rogera Murtaugha ze Smrtonosné zbraně: „Na tyhle sračky už jsem příliš starej!“
Na stranu druhou už jsem dost starý na to, abych mohl… bezpečněji pít. Protože jsem se úspěšně dožil čtyřicítky. Jedna nová studie (ve velká zkratce) praví, že „Mladí lidé do čtyřiceti let by neměli pít vůbec žádný alkohol, protože pro ně představuje značné riziko a nemá žádné zdravotní přínosy. Těm starším může menší množství alkoholu prospět.“ Mimo jiné jde i o to, že „mládež“ si pod vlivem způsobí spoustu zranění, alkohol hraje zásadní roli při autonehodách a podobně.
Letní trend je prý rosé s trochou jalapeños. Nevím, nemusím mít všechno, ale úplně blbě to nezní a nakopnout nějaké uni růžové trochou herbálnosti a pikantnosti nemusí být blbý nápad. Ale mám jisté podezření, že spousta lidí sleduje gastronomii téhle paní z úplně jiných důvodů, než jsou dobré nápady v kuchyni a baru…
Skupina LVMH (Moët Hennessy Louis Vuitton) si udělala radost a kupuje další legendární jméno ve světě vína, součástí luxusního impéria se nově stanou Joseph Phelps Vineyards z údolí Napa, jeden z pionýrů této oblasti a vinařství zodpovědné (mimo jiné) za ikonický a opakovaně stobodový cabernet Insignia.
V Beaujolais se, přes komplikace letošního ročníku, těší na kvalitní sklizeň. A zároveň před sebou mají jednu ne úplně příjemnou vyhlídku. Jejich nejdůležitějším odběratelem Beaujolais Nouveau je Japonsko, ročně zhltnou nějakých 3.8 milionu lahví a tedy v podstatě polovinu produkce. Aktuálně japonští distributoři plánují, vzhledem k růstu nákladů v čele s dopravou, zdražit některá základní vína až na dvojnásobek a dramaticky omezit množství nakoupeného vína a především šíři, v jakém Beaujolais pořídí. Jinak řečeno se může ukázat, že na evropském trhu bude najednou dost velký přebytek Nouveau a případně vína od jmen, která se jinak moc neobjevovala.
