Vyrazil jsem v týdnu na slavnostní otvíračku zrekonstruovaného Vinografu na Senovážném, s novou více restaurační částí a zvětšenou zmodernizovanou kuchyní. Vypadá to pěkně, musím říct. Na oslavu se rozlévala spousta různých vín, mne hodně zaujalo to od Weingut Schiefer.Pur (resp. s vstupem investora nově Schiefer & Domaines Kilger, web). Sommelier Uwe Schiefer se rozhodl odejít z placu a víno raději dělat a založil si na počátku devadesátých let vinařství ve Welgersdorfu v jižním Burgenlandu. Vzhledem k lokalitě Eisenbergu (s nějakými těmi výsadbami i v Mittelburgenlandu, Lutzmannsburg a Leithaberg) nepřekvapí, že na 25 ha vinic jede z více než devadesáti procent Blaufränkisch, z červených ji doplňuje Pinot noir a Merlot, z bílých pak Welschriesling, Grüner Veltliner a Weissburgunder. Ve vinicích čistě a ve sklepě to samé, prostě to spontánně kvasí a zraje v sudech a do lahví jde jen s decentním zasířením, bez filtrace a čiření. V minulosti jsem chutnal některé jeho klasické frankovky a je to hodně fajn pití. Ve Vinografu se rozléval kousek trochu netypický, Pala Woller 2018.
Stále jsme u odrůdy Blaufränkisch, ale přesnější by možná bylo Kékfrankos a víno je označeno jako prosté „Weine aus der Europäischen Gemeinschaft“, je z výsadeb za hranicemi, v maďarské části Eisenbergu. Z 1.2 ha vinice Woller na břidlici (maďarsky Pala) a jílu s pískem, z výsadeb 10 až 70+ let starých, vedených taktéž v (necertifikovaném) bio režimu. Kvašeno v otevřených kádích a macerace 19 dní, bez regulace teploty a jakýchkoliv úprav a aditiv. Následně zrálo 22 měsíců v dubovém sudu objemu 1200 litrů. Rubínová barva. Poměrně expresivní, výraznější aromatika, trochu divočejší. Červené peckoviny, kořenitost, něco uzených tónů a bylinek. Suché, šťavnaté, s výraznější kyselinou, opět červené peckoviny, trocha divokosti, pepřová kořenitost, minerální linka, dobrá délka. Středně plná, tvrdší, lehce divočejší ale veskrze zábavná frankovka s něčím navíc.
