Minulý týden dorazil do Prahy mladý vinař Michael Liegenfeld z Weingut Liegenfeld (web) v burgenlandské obci Donnerskirchen, mezi Leithagebirge (Litavskými vrchy) a Neziderským jezerem. V restauraci Danu, kde je mimochodem someliérem jeho spolužák z vinařské školy v Klosterneuburgu, představil vína rodinného podniku a produkci, pod kterou se podepisuje vlastním jménem. Rodina má v oblasti historii někdy od roku 1650 a krom pěstování révy se věnovala i obilí a chovu dobytka, exkluzivně vínu se vlastně věnují až od 70. let minulého století, postupně rozšířili vinice na dnešních téměř 40 hektarů a přeorientovali se od prodeje hroznů a sudovky na kvalitní lahvová vína. Vinařství to tedy není už úplně malé, jde o moderní podnik specializující se na bílé odrůdy (z půlky je to Veltlínské zelené) a červenému se věnují spíše okrajově, v běžné spotřební řadě vyšvihnou nějakých 300 tisíc lahví ročně. Měl jsem možnost si vína projet a s vinařem popovídat mimo oficiální degustaci a byl to příjemně strávený čas.
Část vinic již dnes vedou v bio režimu, zbylé zatím v „udržitelném“. Klasické nerezovky kvasí selektovanými kvasinkami, všechno stejným kmenem „Pannonia“. Podstatná část vín pochází z trati Bergweingarten a jejích specifických částí, docela vyhlášený je jejich veltlín pod DAC Leithaberg z polohy Himmelreich. Každopádně před třemi lety dostal Michael k dispozici nějaké dva hektary, navíc v jejich nejlepších polohách u Donnerskirchen – Goldberg, Riefring Thal a Hopferberg – aby než převezme rodinný podnik předvedl svou vizi a jak si víno představuje on. Zde je to mnohem více o ruční práci, školení ve dřevě, fermentace spontánní, lahvování bez větších úprav. Dělá tři vína, každé z jiné vinice. Zaujala struktura papíru na vinětách, která odpovídá odlišným podložím jednotlivých vinic.
Rodinnou část vinařství představila tři vína z jejich hlavní části produkce, mlaďoši ročníku 2022, kvašená za regulované teploty v nerezu, pár měsíců na kalech a před +/- 2 týdny do lahví, burgundských se šroubovým uzávěrem. Grüner Veltliner Bergweingarten 2022 je aktuálně celkem očekávaně víno velmi čerstvé, poměrně voňavé, florální a lehce zelený jablkový bonbón, suché, čisté, s fajn kyselinou, až překvapivě uhlazené s decentním dotykem cukru. Přímočaré, ale vlastně dost fajn a „pro davy“. Weißburgunder Bergweingarten 2022 opět velmi čerstvé, žlutější ovocnost, s decentně minerální linkou, suché, čisté, fajn kyseliny opět s lehkým dotykem cukru, vyvážené, dost příjemné pití. Sauvignon Blanc Bergweingarten 2022 má čerstvou, výraznější efektní veselou vůni, angrešt, bez, trocha herbálních tónů. Suché, fajn trochu výraznější kyseliny opět jen s troškou cukru ale zde celek pocitově sušší, vyvážené, skvěle pitelné. Čistý, zábavný, moc dobře udělaný sovoš. Za mne z těchto tří vín nejlepší.
Trošku „jiná hra“ byla vína čistě od Michaela. Grüner Veltliner Ried Goldberg 2020 je z výše položené vinice na čisté slídnato-křemenné břidlici, kvasí a zraje v použitých 500l sudech z rakouského dubu, zraje šest měsíců na hrubých a šest na jemných kalech a pak ještě v lahvi než jde ven. Ve vůni stále poměrně čerstvé a svěží, ale hlubší a bohatší, komplexní bílé. Nazlátlé v barvě, se žlutou ovocností a krémovostí, jemně kořenité. Suché, strukturované, s moc pěknou vyšší kyselinou ale vyvážené, s minerální linkou, žlutým a citrusovým ovocem, delší, seriózní. Mňam, tohle je skvělý.
Weißburgunder Ried Hopfberger 2020 jsou starší výsadby na vápenci s pískem, školeno v podstatě stejně jako předchozí víno. Mladé, svěží, ve vůni především malvice do hrušky a jablka, trochu sevřené. Suché, čisté, pěkně postavené strukturované bílé, fajn kyselina, lehká medovost, slušně dlouhé. Působilo jakoby v „hloupé fázi“, potřebovalo by čas a vzduch, ale je v tom vidět potenciál.
Blaufränkisch Ried Riefring Thal 2019 je z níže položené placatější polohy s bohatší půdou, hnědozemě nad břidlicí, ze starých (můj ročník, tfuj starých!) výsadeb. Dva týdny macerace s ručním potápěním matolinového klobouku, rok a půl zrání v 300l sudech, částečně nových, z francouzského dubu. Veselejší, od vůně šťavnaté, červené ovoce do peckovin a jahod, až lehce středomořská kořenitost / bylinkovost. Suché, středně plné ale docela lehkonohé, šťavnaté, lehce svíravé, červeně ovocné, vyvážené, trochu pikantní, pěkná délka a potenciál zrání. Má to dost fajn podíl „veselosti“ a chuti víno klopit a zároveň komplexity a nutkání hltat trochu méně a zkoumat. Baví dost.
