Je to pár měsíců, co jsem tu psal o Merlotu od Vinařství Horák (web). Rodinný podnik z Vrbice je srdeční záležitostí mnoha domácích vínomilců, včetně některých mých přátel. Upozornil na sebe i v mainstreamových médiích soutěžními úspěchy, třeba nejlepším bílým na světě :-) Ročně připraví nějakých padesát tisíc lahví, hrozny pocházejí z menší části (něco přes hektar mají) z vlastních vinic a další hrozno nakupují od dlouhodobějších partnerů. Velmi příjemné setkání s jejich vínem po delší době mne ponouklo ochutnat toho více a projel jsem si degustační šestici z více méně aktuální nabídky. V poslední době jsem takhle zkusil vícero domácích zavedených i novějších podniků, musím to postupně nějak zpracovat. Každopádně dnes Horák.
Müller Thurgau kabinetní 2021 je z řekněme „běžné“ řady, nerezovka původem v trati Krátký ve Vrbici. Láhev bordó se šroubovým uzávěrem. Světlejší barva. Čistá, florální aromatika, trochu mýdlově muškátová, fajn. Suché, čisté, spíš lehkonohé, moc fajn kyseliny, bezva pitelnost. Nekomplikované ale velmi příjemné pití. Hodně jsem se těšil na Veltlínské zelené KUKLE 2020, víno už z vyšší „Black Label“ řady, která mimochodem vypadá na stole opravdu pěkně. Jde o pozdní sběr opět z vinice Krátký, dříve Kukle. Láhev burgundská se šroubem. Citronová, spíše světlejší barva. Čerstvá vůně, dotyk žlutého ovoce a krémovosti a florální linka, trocha bílého pepře. Suché, čisté, středně plné, velmi fajn kyselina a decentní mineralita, slušná stavba. Čisté, trochu tvrdší. Solidní veltlín, byť očekávání byla (možná za to může ambaláž!) trochu větší. Na druhou stranu při ceně pod dvě stovky…
Více jsem se věnoval vínům červeným. Frankovka 2019 VOC Modré hory je znovu vinice Krátký, výsadby 30+ let staré, víno školené dva roky v moravských dubových a akátových sudech. Láhev bordó. Tmavší, pěkná rubínová barva. Trochu otevřenější aromatika, již nazrálejší, tmavší až lehce lesně ovocné s výraznou linkou dřeva, trochu polévkové koření. Suché, čisté, šťavnaté, středně plné, sladkost ovoce, dobrá stavba a délka. Inu proč ne. Svatovavřinecké 2018 VOC Modré hory je tentokrát bořetická trať Trkmanska, téměř padesátileté výsadby s nízkým výnosem a dva a půl roku v sudech. Lehce nazrálejší pěkná rubínová barva. Stále především ovocná vůně, tmavší peckoviny, s linkou dřeva a příjemné kořenitosti, nečekaně elegantnější než u Frankovky. Suché, o chlup lehčí než předchozí víno, vyvážené, s fajn kyselinou a šťavnatou tmavší ovocnosti, s uhlazenějším tříslem a dobrou délkou. Dost povedený kousek. Obě vína opět dvoustovková záležitost.
No a na závěr dvakrát „Black Label“ a bordó odrůdy… v burgundských lahvích :-) Merlot 2019 výběr z hroznů původem ve velkopavlovické trati Nadzahrady, dva roky v menších francouzských sudech. Pěkná rubínová barva. Spíše zralá červená ovocnost, velmi příjemná, s dobře zakomponovaným dřevem a kořenitostí. V chuti středně plné až plnější, mladistvé, zrale červeně ovocné, dřevo, jemnozrnné třísloviny, vyvážené, delší. Mladičké ale už teď pitelné, výborně připravené, chutné výtečné červené. Cabernet Sauvignon 2019 výběr z hroznů nás tentokrát zavede do Mikulova na trať Turold, znovu dva roky ve francouzských sudech. Tmavší rubínová barva. Výraznější vůně, tmavší ovocnost, trochu lesní plody, černý rybíz, k tomu vanilkově a čoko dřevo, kořenitější, teplý makový koláč. Suché, čisté, středně plné, fajn kyseliny, tmavé ovoce a kořenitost, i přes o chlup vyšší alkohol působí o něco „tenčím“ dojmem než Merlot. Výraznější třísloviny, slušná délka, fajn kousek. Merlot, přiznám se, mi sedí víc. Ale tohle ani v nejmenším ostudu neudělá. Třístovkové záležitost to jsou, což je víc než fér. Jasně, mohl bych si přát, aby bylo vše z jejich vlastní vinic a ideální kompletně bio obdělávaných, ale… nemůžu mít všechno :-) A naprosto chápu tu oblibu. Merlot a vavřince nejspíš do zásob také doplním!
