V neděli jsme se dozvěděli jméno nového držitele titulu ASI (Association de la Sommellerie Internationale) Best Sommelier of the World, tedy nejlepšího someliéra světa. Čtyřdenní klání v Paříži prověřilo celkem 68 soutěžících z teoretických a leckdy dost obskurních znalostí, servisu a slepé degustace. Z tohoto pole vzešlo 17 semifinalistů, např. Pascaline Lepeltier za Francii (nakonec čtvrtá, musel to být na domácí půdě dost tlak), Suvad Zlatic za Rakousko či Sotiris Neofytidis z Kypru. Náš Jakub Přibyl bohužel nepostoupil, své dojmy shrnul v krátkém videu. Semifinále pak sestávalo z šesti různých úkolů – slepá degustace tří vzorků červeného vína a identifikace vín, slepá degustace šumivého vína, slepá degustace pěti likérů, příprava dvou koktejlů a servis Champagne a piva pro čtyři lidi ve dvou minutách. Zajímavostí sledující současné trendy byla slepá degustace pěti nealkoholických nápojů a následně jejich párování s veganským menu. Z nejlepších třech se pak vítězem v napínavém finále stal Raimonds Tomsons z Lotyšska. Druhé místo obsadila Nina Jensen z Dánska a třetí Reeze Choi z Číny. Tomsons svůj (a ostatně obecně someliérů např. ze Skandinávie) úspěch komentoval mimo jiné tím, že v zemích bez vinařské historie mají otevřenější mysl vínům a produkci celého světa, zatímco someliéři z klasických vinařských zemí jsou často tak hrdi na vlastní produkci, že je pro ně stejný přístup složitější. Tomsons je, mimo jiné, zodpovědný za Barents Wine Collectors, importní firmu a potažmo i nabídku restaurace Barents v Rize, byť zde je lístek pod vlivem dalších špičkových baltských someliérů jako Kaspars Reitups či Ņikita Zaičenkovs. Byl jsem v podniku loni na večeři a jídlo bylo skvělé a nabídka vína v degustačním menu fantastická, stejně jako vína po lahvi a celý servis okolo. O víně jsem si popovídal a užil si v párování i málo viděné kousky jako Muchada-Léclapart či skvěle zakomponované Domaine François Carillon.
Už loni jsem se v aktuálních statistikách spotřeby vína zmiňoval o tom, že Čína setrvale klesá a pokud si někdo na její vzestup, navíc u tak gigantického trhu, vsadil a podřídil tomu své alokace a vztahy z předchozími odběrateli, mohl se šeredně zklamat. I čísla za poslední rok nejsou dvakrát optimistické čtení, meziroční pokles vlastní čínské výroby vína je 21.9 % a import pak spadl o 21.1 %. Čína coby vinařská a vinná velmoc se asi hned tak konat nebude. Že by se obyvatelé nabažili „západního“ nápoje a vraceli k osvědčenému baijiu? Uvidíme. Jako u ostatně všeho ostatního s Čínou se na ni prostě nejde úplně spoléhat ;-)
Oblast či vinný styl, který nemá vlastní specializovanou sklenku od Riedelu, jako by neexistoval! :-) 25 producentů z Hampshiru, Kentu a Sussexu se sešlo, aby společně vybralo ideální tvar sklenky pro jejich produkci. Všechna vína byla ochutnávána naslepo. Proces probíhal v několika etapách, kdy byly nejdříve vyřazeny sklenice, ve kterých se vína neprojevovala nejlépe, a poté se porotci zaměřili na úspěšnější kousky, které umožnily nejlepší vyjádření chuti i aromatiky. Ve všech třech komisích bylo dosaženo jednomyslného rozhodnutí a všechny tři komise navíc vybraly stejnou sklenku. Výsledek není nic super objevného, tenhle tvar se prostě na podobná vína hodí. Vítězem je ryzlinkovka z nové strojové ale hodně tenkostěnné a lehké řady Riedel Veloce. Sklenka nyní projde pár drobnými úpravami, například přidání „nukleačního bodu“ pro zvýraznění perlení, a na dýnku se též objeví text English Sparkling Wine. Což je u řady Veloce novinka, krom loga firmy je na nich uvedeno i doporučené použití. Nějaké Veloce doma mám, ale přiznám se, že mi o dost víc vyhovuje řada Veritas. Byť třeba Veloce Cabernet Sauvignon používám docela rád.
Aktuálně se na mne vyvalila spousta vinných tipů na oslavu Valentýna, přehledy růžových bublin a kdo ví čeho dalšího. V tomto ohledu doporučení značně zjednoduším. Otevřete takové víno, které máte oba rádi a vyhovuje vám, je úplně jedno jakou bude mít barvu. Nic složitého. Hledat „zamilovanou“ růžovku, pokud je normálně moc nepijete, vůbec nedává smysl. Howgh!
