Na téma Roland Velich aka Moric (web, ale ne zrovna obsáhlý), což je jedno z naprosto zásadních jmen pokud jde o rakouskou frankovku, a jeho projektu Hidden Treasures už jsem tu pár řádků měl. Ale opakování není nikdy na škodu. Zjednodušeně jde o to, že se Moric rozhodl zařadit do portfolia vína od nadaných vinařů z Panonské pánve, pro něj něčím zajímavých producentů, vín třebas i trochu opomíjených ale s potenciálem zaujmout. Vín dělaných čistě ve vinici i sklepě, charakterních. Sudů, pod které rád doplní i své vlastní jméno. A díky tomuhle jménu, kontaktům a distribuční síti, na spolupracující vinaře/odrůdy/oblasti upoutat pozornost. V nabídce je tak Tokaje ale v suché podobě, za kterou stojí Gergö Filep (a předtím Attila Homonna). Ze Somló je zapojen Kis Tamás, od Balatonu pak Villa Tolnay. Krom Maďarska má i několik frankovkových spoluprací z různých částí Burgenlandu, na ukázkách odlišných vyznění téhle krásné odrůdy s ním spolupracoval mladý Christoph Wachter (Weingut Wachter-Wiesler, propil jsem se sortimentem a byl i na degustaci s vinaři, měl bych něco sepsat protože rozhodně stojí za pozornost), Stefan Wellanschitz (Kolfok), Hannes Schuster (Rosi Schuster) či manželé stojící za vinařstvím Lichtenberger González. Maďarské skryté poklady si vozí a pravidelně k jídlu nabízí restaurace La Degustation Bohême Bourgeoise (objevují se ale i na lístcích dalších podniků a snad je časem půjde i nějak normálně snadno koupit), kde jsem měl možnost si aktuální ročník vín ochutnat a někdy i porovnat i s lehce uleželejší variantou.
Burgundské lahve, zavoskovaná hrdla, celokorky a celkově dost fajn ambaláž, na stole to ostudu nedělá. Hidden Treasures / A Moric Project Nr. 1 Tokaj Furmint 2021 feat. Gergö Filep je ve vůni sevřenější, florální a lehce pecičkové, s výraznější kyselinou, slanou mineralitou, pěkně zakomponovaným dřevem, trochu štíhlejší, zábavná záležitost. Nutně potřebuje vzduch a zrát, aktuálně hodně přísné. Pro srovnání totéž v ročníku 2019 je krom florální linky výrazněji žlutě ovocné, teplejší a zralejší, s pěknou kamenitou linkou, krémovostí a výraznějším dřevem. Suché, čisté, s dobrou kyselinkou, minerální, moc pěkně udělané.
Nr. 2 Nágy-Somloi 2021 feat. Kis Tamás je kombinace odrůd Furmint a Welschriesling aka Ryzlink vlašský. Voňavé, čisté, krémové, florální, expresivní. Suché, výraznější v chuti, lehce pecičkové a svíravé, strukturované, delší, vyvážené, minerální, hodně pěkné bílé! Ročník 2020 je v projevu nazrálejší, teplejší, krémovější a se znatelně výraznějším dřevem, trochu oříškový, uhlazenější. Stále s bezva kyselinou a vším ale. Nový ročník mi sedí víc, ten starší je zase přístupnější a „líbivější“.
Nr. 3 Balaton Riesling/Furmint 2020 feat. Villa Tolnay (psal jsem tu o 2019) nabízí hodně ryzlinkový projev, meruňkový se zajímavou sladší florální linkou, lehce muškátovo-mýdlový, bohatší, moc příjemný. Suché, čisté, tak akorát kyseliny, lehká krémovost, trochu citrusové a decentní grepová slupka nahořklost v závěru, vyvážené, výborné pití.
Na srovnání proběhlo i něco z běžné produkce přímo Morice. Hausmarke Supernatural Weiss 2021 je dominantně Grüner Veltliner a k tomu díl Chardonnay a „sud dolitý“ trochou rýňáku a snad i vlašáku, výsadby na vápenci. Minerální, kouřové a trochu zaprděně reduktivní, od vůně zřetelná nějaká ta macerace slupek, florální, exotičtější, trochu chmelové, zajímavé. Suché, čisté, s pěknou kyselinou, svíravější, plnější, delší. Zajímavé charakterní naturální bílé.
No a co by to bylo za ochutnávku Morice bez alespoň jedné frankovky. Třeba Blaufränkisch Burgenland 2021, jeho základní a „nejobyčejnější“ víno, ale zároveň to, se kterým se je nejsnazší potkat a tedy vizitka vinařství. Víno má mladičkou, čerstvou, čistě ovocnou efektní zábavnou aromatiku. Především peckoviné, černé třešně, višně, trochu masitosti a kořenitá linka, dost „pinotoidní / burgundský“ dojem. Suché, šťavnaté, středně plné, krásně spíše červeně ovocné, vyvážené, dokonale pitelné. Klasické, chlastací a zároveň až překvapivě elegantní a zajímavé. Jo, to bych mohl :-)
