O Weingut Straka (web, dováží b.wine) z obce Rechnitz na pomezí středního a jižního Burgenlandu už jsem se tu rozepisoval a následně tu měl i report z pražské degustace s vinařem. Doma jsem teď otevíral jeho docela novinku, Furmint 2021. Tahle odrůda, jedna z hvězdných maďarských, je v Rakousku povolena pro jakostní vína od roku 1987 a pár vinařů ji dělá moc dobře až vyloženě skvěle. Rozhodně Michael Wenzel, ten s ní má asi i největší zkušenosti, ostatně ji okolo Rustu – kde byl v minulosti Furmint jednou z odrůd nejdůležitějších – vysazoval od roku 1984, kdy v podstatě propašoval řízky různých klonů z Maďarska. Ale vyplatí se ozkoušet i vína od jmen jako Heidi Schröck, Judith Beck, Peter Schandl, Ernst Triebaumer, Stefan Wellanschitz aka Kolfok, Giefing, Franz Weninger, Hannes Schuster… Celkem je v Rakousku pouze ke třiceti hektarům výsadeb, drtivá většina v Burgenlandu, konkrétně pak Leithaberg a vůbec nejvíce okolo Rustu (kde z Furmintu často dělají efektní sladká vína), ale pozornosti se mu dostává i ve Štýrsku a něco už je i v Dolním Rakousku (hlavně Wagram, ale i další části) a drobátko končí i ve viničních směskách od Vídně.
Wenzel, ale i třeba Nittnaus či Schuster nebo Judith Beck a další věří, že relativně pozdně dozrávající a kyselinu si dobře uchovávající Furmint je v současných podmínkách odrůdou na kterou vsázet (třeba jako Frankovka, mimochodem mají jednoho společného předka, odrůdu Heunisch). A v polohách, kde dnes už s všudypřítomným Veltlínským zeleným začíná být problém, ho může více než dobře nahradit. Navíc v Burgenlandu má opravdu historii, nejde o nějakého mezinárodního trendy vetřelce! V následujících letech bude Furmintu z Burgenlandu, a Rakouska obecně, určitě vidět víc. Jak postupně najedou mladé výsadby, vinaři se s odrůdou trochu sžijí a začnou vypouštět i veřejně první kousky, se kterými už budou spokojeni. Osobně se na to dost těším :-)
Thomas Straka do schématu spadá přesně, u něj jde o mladé výsadby z roku 2017 vedené v certifikovaném bio režimu. A na odrůdu se podíval trošku méně obvyklým stylem, byť inspirace Wenzelem a potažmo lehčími suchými szamorodni pod vrstvou flóru (zvaném v Maďarsku hártya) je tu patrná. Po spontánní fermentaci probíhalo školení v 2500l právě v kontaktu s kvasinkovým závojem. Těžší burgundská láhev, kovová záklopka a kvalitní celokorek. Citronová barva, výraznější, lehce opalizující. Čerstvá, pikantní vůně, slinosbíhavá, minerální, trochu divočejší, lehce „jurský štych“, grepová slupka, trocha zemitosti a kouřovosti. Dost zábavné. Suché, středně plné, výrazné ostřejší kyseliny, minerálně-citrusovo-žlutě ovocné a jemně kořenité, slušná dochuť. Poměrně komplexní, trochu ostřejší, charakterní zajímavé bílé. Které má ještě ledasco před sebou v lahvi. Zaujalo!
