Oranžový Tschida a biodynamika od Schönhals

Po hodně dlouhé době jsem doma otevřel láhev od Christiana Tschidy, jedné z naprostých legend naturálního světa. Od kterého jsem pil pár naprosto fascinujících vín (Laissez-faire 2009 „8 Jahre Fassgereift“, Domkapitel 2013 a další) a mnoho dalších výtečných, ale v rámci „rozhodování peněženkou“ se můj zájem spíš upíral jinam :-) Poprvé jsem jeho víno pil vlastně teprve v roce 2013, tenkrát mne jeho základní (a vlastně když se to tak vezme tak v běžné nabídce jediná) oranžáda opravdu nadchla a k tématu jsem se rozepsal. Stejné víno, ale v o deset let mladším ročníku, jsem otevřel teď, Himmel auf Erden II Maischevergoren 2020. Scheurebe a trocha muškátu z několika různých klonů, pošlapané hrozny, část maceruje dva týdny a část čtyři, fermentace samozřejmě spontánní ve velkých sudech a zrání rok v 500 až 1500l sudech, lahvováno bez filtrace či čiření a také nesířené. Láhev pistole, kovová záklopka, celokorek. V lahvi jasně vidět nános kalů, ve sklence víno naoranžovělá barva a silně opalizující. Ve vůni dost expresivní, pomerančové především a trochu meruňkový kompot, s fajn florální a bylinkovou linkou, dost zábavné. Suché, čisté, spíš lehkonohé, s osvěžující kyselinou a šťavnatostí, s decentním tříslem a svíravostí, slušná délka evokující kůru z grepu. Zábavná, milá a skvěle pitelná oranžáda, čistá a výborně udělaná a jako bonus bez síry a dalších aditiv. Třicetieurová záležitost? Nevím, asi se umím podobně zabavit u tichých vín i znatelně levněji, ale cenovku – hlavně v kontextu jména vinaře a jak snadno to vyprodá – chápu :-)

Petr Nejedlík…

Je to jen pár dní, co jsme s kamarády otevírali vína ročníku 2004 od Dobré vinice a nepřestávalo nás udivovat, v jak skvělé kondici jsou. Dobroslav!!! Víno večera a těch vzpomínek. Tenkrát šlo u úplné zjevení. Dalším byl Sauvignon Oxana, i ten měnil zažitý pohled na moravské vinařství a vnímání „odrůdového charakteru“, polarizoval a vzbudil nejednu vášnivou debatu. Ostatně jako vinař sám, svérázná a nezapomenutelná osobnost. Petr Nejedlík a vína z Dobré vinice pro mne byla jedním z naprosto zásadních bodů na mé cestě světem vína. Dnes, v den svých 55. narozenin, Petr Nejedlík zemřel. Upřímnou soustrast rodině…

Wittmann a precizní ryzlinky z Rheinhessen

V nedávném deníčku z výpravy do Rheinhessen jsem se zmiňoval, že součástí byla i návštěva Weingut Wittmann (web) z Westhofenu, bezesporu jednoho z vůbec nejzásadnějších producentů v oblasti a vinařství patřícího do Německé špičky. Teď jsem měl možnost, na povedené akci „Sprechen Sie wien?“ dovozce Vino Vino Vino, opět pár kousků přechutnat a je to dobrá příležitost konečně něco sesmolit na web. O vinařství jsem už trochu psal před pár lety (a už předtím se zmiňoval), jejich vína se vyznačují… precizností. Ne takovou tou až sterilní stylistickou čistotou, ale – i přes biodynamiku ve vinicích a spontánní fermentaci ve starých velkých sudech – promyšleným čistým vycizelovaným projevem, který zároveň rok za rokem skvěle odráží místa původu. Milovníci úplného naturálna samozřejmě musí počítat s tím, že bez síry ta vína nejsou, suchá se pohybují ke sto celkové, ale dle ročníku a kategorie to může být klidně ke sto dvaceti. Já u toho ovšem netrpím :-)

Italské pohromy, Irsko varuje, Rusko má co pít

V Itálii aktuálně bojují s nepřízní počasí. Nedělní erupce Etny, která zastavila letecký provoz v oblasti, nebude mít snad nějak zásadní dopad, tamní producenti jsou se „sířením vinic“ už docela smíření. Úplně jiný případ jsou šílené povodně, už druhé během dvou týdnů, opačný extrém po dvou letech vyčerpávajícího sucha. Na některých místech se dosud voda drží, i po týdnu hladina klesá jen pomalu, pole jsou zatopená. Nejméně 13 lidí zahynulo, ale číslo může ještě stoupnout, několik desítky tisíc lidí muselo opustit domovy a škody na majetku půjdou do miliard EUR. Z vinařských oblastí byla nejvíce zasažena Emilia-Romagna, na některých místech spadlo během jeden a půl dne stejné množství vody (okolo 50 cm) jako za celý běžný rok, a část Toskánska. Tam vinice navíc devastovalo i krupobití. Z kolika vinic se letos a potažmo příští rok nebude sklízet, a kolik je poškozeno trvaleji sesuvy půdy na svazích se teprve uvidí. Ale vína bude letos určitě méně.

Průlet Německem aneb Riesling, Pinot & Co.

Včera se na velvyslanectví Spolkové republiky Německo uskutečnila další z velkých ochutnávek německých vín alias „Riesling, Pinot & Co.“ Německý vinařský institut DWI a vůbec celý jejich marketing do toho v posledních pár letech docela šlápl a projevilo se to i u nás, docela se jim zadařilo podpořit už i tak organicky stoupající zájem o německá vína. Na velvyslanectví dorazilo několik hodně zajímavých vinařů, ať už zastoupených na našem trhu nebo dovozce teprve hledajících, a rozhodně bylo z čeho vybíral. Poznámky a poznatky se mi budou, při nákupech i psaní o víně, docela hodit. Vás pro dnešek oblažím jen několika lahvemi, které na mně zanechaly z toho či onoho důvodu výrazně silnější dojem. Tyhle jsem si povětšinou i vyfotil, i když v tomhle směru jsem byl letos nějaký nedůsledný a fotodokumentace mám, na rozdíl od textu, pomálu :-)

Dvakrát špičkový Corpinnat

Občas je příležitost něco oslavit a potřeba udělat si radost, k čemuž se opravdu dobé bubliny bezvadně hodí, obzvláště když je restaurace doplní skvělým jídlem. Dnešní téma budou dvě lahve značené Corpinnat, k tématu jsem sepsal snad až příliš, jedna z těch vůbec nejslavnějších a další, která rozhodně naplnila očekávání do vín tohoto sdružení vkládaná. A začneme s vínem, které je v bublinách pokládáno za jednu z úplných špiček nejen Španělska. Gramona (web, o vinařství jsem psal něco tady) a jejich Celler Batlle 2012 Brut. Biodynamika ve vinicích a moderní ekologické vinařství (od práce s odpadní vodou, přes geotermální energii až po vlastní elektřinu etc.). Hrozny pro toto víno, 65 % tvoří Xarel·lo a 35 % Macabeu, pocházejí z pozemků Font de Jui. Jde o jednu ze špičkových Paraje Calificado a Gramona měla být vlajkovou lodí tohoto značení u cavy, ale… inu už je to Corpinnat :-) Výsadby se rozkládají od řeky Anoia (La Plana, 100 m n. m.) až po kopec Mas Escorpi (350 m n. m.). Půda je jílovo-vápenitá, s písčitými vrstvami podél řeky a kamenitější ve vyšších a sušších oblastech. Ruční sběr hroznů a další selekce ve vinařství, lisování celých hroznů, částečně zpracování ve dřevě.

Ryzlinky, Pinoty a Charpin od Porta Bohemica

Vyrazil jsem nedávno do vršovického Fajnšmekru na degustaci vedenou Alešem Svatošem alias Vinařství Porta Bohemica (web). Jde už o stálici naturálního vinařství v Čechách, psal jsem tu o nich několikrát a informace nemá úplně smysl opakovat, snad jen pár novinek. Tou asi nejdůležitější je přechodné období na a blížící se bio certifikace. Zrovna v tomhle podniku jsem neměl pochybnosti o tom, že věci dělají tak jak říkají, ale i tak mne těší. Postupně jim najíždí mladé výsadby z úpatí Radobýlu, trati U studánky, a konečně tak mají i Ryzlink rýnský a více vlastního Rulandského modrého a Svatovavřineckého. Trošku se postěhovali, vylepšili lis a na řadě je traktor :-) Pro mne je tohle vinařství spojeno nejsilněji s milerkou, moc zajímavou večerkou a často vyloženě báječným vavřincem, ale ochutnávka se tentokrát zaměřila na minivertikály Ryzlinku rýnského, Rulandského modrého a jejich tradiční směsi Charpin.

Lahve, které už nejsou

Domluvili jsme se takhle s kamarády, že se sejdeme nad lahvemi, které už nejsou a nebudou. Lahvemi z temných zákoutí našich sklepů a chladniček, víny posledních pár let připomínaných většinou v rozhovorech v duchu „až se příště sejdeme, mohli bychom konečně otevřít…“ a podobných. Povětšinou se jedná o kousky z Moravy, ale najde se i nějaké to zahraničí, a vína která mají v našich srdcích zvláštní místo. Kdysi nás něčím dostala a schovali jsme si další láhev pro speciální příležitost. Jsou to vína, která nás kdysi děsně bavila, kupovali jsme je ve větším a dneska máme třeba jen poslední láhev. A chceme se podělit s přáteli. U většiny už vlastně nikdo netuší, zda ještě budou k pití, zda jsme na nečekali příliš dlouho.

Guy Bossard, Henkell na koni, nový Coravin

Na pondělním Družstvu jsme mimo jiné rozlévali i svěží, energické lehčí a hodně zajímavé cuvée Alpha postavené na Cheninu Blanc a Folle blanche a připravené čistě v betonu, moc zajímavé víno z Domaine de L'Écu na Loiře. Tahle doména se od začátku ale specializovala především na Muscadet a její zakladatel, Guy Bossard, je považován za jednu ze zásadních postav renesance kvalitních vín téhle odrůdy a také pionýrem biodynamické produkce na Loiře, vín udělaných maximálně čistě na vinici i ve sklepě. Bio byl od roku 1975 (!!!) a v biodynamice od roku 1992 s Demeter certifikací nedlouho potom. Jeho oblíbenou hláškou bylo, že „poslední slovo má příroda, ne člověk.“ Jeho Muscadet byl jedním z těch, který mne přesvědčil, že to umí být opravdu skvělé víno a většina současné produkce dělá dřívějšímu dobré pověsti hodně špatnou službu. Zápisek ale nepíšu proto, abych hodnotil víno. Je to bohužel nekrolog. Guy Bossard, po dlouhé nemoci a ve věku 72 let, před několika dny zemřel…

Zemský Riesling ze dvou různých Grosse Lage

Vyrazil jsem minulý týden na výroční degustace s vinaři z portfolia dovozce Albarelo, který od svého nedávného vzniku docela expandoval. Součástí byla i řízená degustace italských vín oceněných Tre Bicchieri, kterou vedl vtipný a překvapivě upřímný Eros Teboni, nejlepší somm světa z roku 2018. Ale o tom, stejně jako o dalších vínech z od jednotlivých stánků, někdy příště. Unavený po víkendovém VltavaRun a těsně před dalším Družstvem mám chuť psát hlavně o jednom ryzlinku. Konkrétně o víně od Weingut Kruger-Rumpf (web) z Nahe, zatím jsem se tu zmiňoval jen o jejich litrovce. Na degustaci mne oslovilo vícero vín. Abtei „1937“ Riesling Trocken 2020 je fantastický ryzlink z výsadeb z roku 1937 na výrazném svahu na břidlici, fermentovaný spontánně v sudu půl století starém. Kouřový, bohatý a intenzivní, kde mineralita a bylinky převažují nad citrusovou ovocností, delší, strukturovaný, krásný. Že bude výtečný Burgberg Riesling GG 2020 se také dá čekat, mladý ale komplexní vrstevnatý ryzlinku s krásnou kyselinou a strukturou, dlouhý, klasický. Mně ovšem skoro nejvíc zaujalo jedno víno zemské, žádné „gégéčko“ :-)

Nesířený Merlot s pozvánkou

Dnešní článek bude vlastně hlavně pozvánka. V pondělí se uskuteční další Družstvo, půjde už o sedmadvacáté a zároveň tak trochu o představení prostor nového winebaru/restaurace/kavárny Alma ještě před oficiálním otevřením za pár týdnů. Krom párty tak jak ji znáte vás tentokrát čeká, v komorním prostředí jedné ze sklepních místností, také řízená degustace všech 15 vín co budeme nabízet. Té se ujmu osobně a místa jsou zatím k dispozici :-) Jedním ze vzorků bude též Château Tour Peyronneau Merlot 2019 Saint-Émilion Grand Cru. Jak uštěpačně poznamenal jeden z družstevníků „tolik zlaté jsme snad na Družstvu ještě neměli.“ Ale tím si radost kazit nenechám a viněta není všechno!

Spotřební daň nebude, Stag’s Leap prodáno, Bordeaux zdražuje a nová odrůda v Champagne

Spotřební daň na tichá vína (zatím a asi) nebude. Aktivní odpor nejspíš vyšel a vypadá to, že „z konsolidačního balíčku měla v úterý vypadnout spotřební daň z tichého vína“. Alespoň to tvrdí zdroje Novinek, samotný balíček by měl být oficiálně představen až zítra, ve čtvrtek v 11:55. Upřímně nepamatuji žádné jiné vinné téma, které by za hodně dlouho dobu bylo takto probíráno ve všech médiích a strhla se okolo něj podobně intenzivní debata. Úplně jsem z toho v komentářích u článků a na sociálních sítích nabyl dojmu, že většina obyvatel ČR si mezi své specializace (po trénování hokejových týmů, epidemiologii a strategii vedení válečného konfliktu) doplnila problematiku celních skladů, plánování hektarových výnosů a cejchování vinařských nádob. Každopádně gratulace do vinařských oblastí, oslavte to nějakými pěknými bublinami, se spotřební daní ;-)

Výtečný Pinot z Oregonu od Résonance

Dostal jsem chuť na dobrý Pinot Noir, ale naprostá většina těch, které měl doma k dispozici, pocházela z Německa. A nějak jsem měl pocit, že zrovna včerejší významný sváteční den by si zasloužil jinou zemi původu :-) A tak jsem sáhl po lahvi z USA, konkrétně Oregonu a ještě přesněji AVA (apelaci) Dundee Hills, z biodynamicky obhospodařované vinice Découverte. O vinici jsem se zmiňoval u dříve popisované šardonky, pinotu je zde 5 hektarů a je to mix sélection massale Pommardu, jednoho z klasických tzv. dijonských klonů 777, Coury (zajímavé čtení k tématu) a 96 (původně z Chambertinu skrze legendární vinici Chalone v kalifornské Monterey County). Jsme ve vinařství Résonance (web), psal jsem tu o nich detailněji, zámořském projektu zásadního burgundského jména Louis Jadot. Ve sklence je 2015 Découverte Vineyard Pinot Noir.

Vinná maska proti stárnutí!

Poslala mi nedávno kamarádka odkaz na produkt, který určitě bude „čtenářky Jižního svahu“ zajímat, i když sama by si takovou kravinu nikdy nekoupila. Na obalu byla velká sklenka červeného vína a v popisu složení, mimo spousty dalších látek, „Wine Extract, Vitis Vinifera (Grape) Fruit Water“ :-) A jmenovalo se to „Red wine anti-aging red hologram mask“ (ovšem na obalu doručené masky je napsáno Regenerative, což mi zas evokuje Umbrella Corporation a sérii Resident Evil). Co mi tím chtěla naznačit netuším, ale že jsem za covidové roky rapidně zešedivěl jsem si celkem vědom :-) A můj olezlý ksicht bohužel nezachrání nic, nejspíš ani vinné výrobky na pleť z nabídky Brada Pitta. Natož holografická maska, tedy pokud si ji nenechám nasazenu trvale. Každopádně víno užívané nejen vnitřně táhne! V Japonskou se koupou v Beaujolais a vinotherapii prosazují i jinde, třeba v Toskánsku. Drhnou z vás mrtvou kůži slisovanými slupkami a třapinami, namasírují olejem z vinných semínek a nakonec se vykoupete ve směsi vody a červeného vína. Já nevím, raději bych si užil vnitřně pěkné Brunello. Každopádně jsem ji poprosil, výměnou za flašku suchého ryzlinku, ať do oné masky pro zábavu investuje a pak pošle report, který takhle při pátku na odreagování ho přináším :-)

Výběr sudů aneb Frankovka od Stávka 12x jinak

Vinař Jan Stávek (web) připravuje, krom dalších pozornosti hodných vín, také Frankovku Reserva. Ne každý rok, mělo by jít v jeho nabídce v rámci odrůdy o něco výjimečného a když se opravdu zadaří, ročník je něčím unikátní. Dnešní formou vznikla v ročníku 2015 a poté 2018 (jako Reserva byla ve vinařství ale značena Frankovka i v letech 2000 a 2006), v obou případech šlo o teplejší mohutnější roky. V ročníku 2019 a 2020 Reserva připravena nebyla, ale za nějakou dobu by se měl objevit ročník 2021. Bude sestava z výběru z celkem 6 sudů různých bednářů, různého dřeva a způsobu vypalování (ale vše ve finále na v podstatě M+ a obvykle šlo navíc o top řady/speciality jednotlivých bednářství) z trati Lizniperky (Vysoký, výsadby z roku 2003) a 6 stejných sudů ale z trati Růžený (výsadba 2000), víno do nich šlo v prosinci 2021 a leží v nich nesířené a bez provzdušňování. Měl jsem možnost celý tucet ochutnat a zúčastnit se hodnocení a hlasování o tom, které sudy „půjdou z kola ven“. Dříve byla Reserva ze čtyř sudů, tentokrát to bude o něco více, pravděpodobně tak pět až sedm. Čtyři sudy byly už nyní určeny na jiné užití (nejspíše do VOC Frankovky), v případě obou tratí šlo mimochodem o sudy stejných bednářství, a zbylých osm bude zrát dalších možná až 10 měsíců. A teprve poté padne rozhodnutí, které z nich ve finální směsi skončí a zda celé nebo jen jejich část.

Skvělý německý pinot a lehký perlivý kalamár

Chtěl jsem takhle v týdnu narychlo otevřít základní pinot od Weingut Dr. Wehrheim (web) z obce Birkweiler, tedy německé oblasti Pfalz. Už čerstvě nalitá sklenka mne překvapila jak skvělé to je a hlavně ještě lepší než si pamatuji. Ukázalo se, že jsem omylem místo základu sáhl po Siebeldingen Spätburgunder Muschelkalk 2018, tedy už vyšší řadě a vínu trochu starším, takže jsem pak lahvi nechal víc prostoru a dopíjel až druhý den :-) O vinařství jsem trochu psal právě v kontextu onoho základu. Tohle je ortswein čistě z vinic na lasturnatém vápenci u obce Siebelding hned vedle Birkweileru, certifikované bio a biodynamika, jsou členy respekt-BIODYN. Ruční sběr a selekce ve vinici a následně ještě ve vinařství, odstopkováno, několikadenní studená macerace, fermentace v otevřených kádích a následně něco přes rok zrání v barrique sudech z francouzského nebo místního dřeva. Burgundská láhev, kovová záklopka, DIAM aglomerovaný korek. Tmavší, výraznější rubínová barva. I aromatika poměrně výrazná, bohatší, efektně ovocná do višní a tmavšího červeného ovoce, s dobře integrovaným ale intenzivnějším dřevem (čas a vzduch má v tomto ohledu velmi pozitivní vliv a druhý den bylo ještě lepší), trochu pikantní, kůže. Suché, středně plné, šťavnaté, s moc pěknou kyselinou a stavbou, výraznější ale jemnozrnné třísloviny, dobrá délka. Opět hlavně červené ovoce, něco kořenitosti, seriózní moc pěkně udělané. Bezva věc. Vozí Der Weinschmecker.

Spotřebka na tichá vína, celosvětový export, Bollinger nakupuje a LVMH nejhodnotnější

Aktuální téma číslo jedna domácího vinařství je spotřeba růžov… spotřební daň na tichá vína. Na webu Svazu vinařů najdete nejnovější Tiskové sdělení vůči návrhu na zavedení spotřební daní na tiché víno, Manažerské shrnutí analýzy Ernst&Young k tématu či sadu argumentů proti dani a to v podobě textové i jako video. Upřímně, a doufám že ještě někdy budu moct na Moravu přijet (ale psal jsem k tématu už dřív a ještě mne nikdo vyloženě nelynčoval), jsem v tomhle směru dost rozpolcen. Jsem ochoten věřit číslům a tomu, že zavedení spotřebky nejen že nepřinese do rozpočtu peníze navíc, ale dokonce v tomhle směru uškodí a zlikviduje pracovní místa a poškodí domácí podnikání s vínem. A jsem přesvědčen, že podobné změny je třeba dělat s rozmyslem a pečlivě a hlavně nejen na národní úrovni. Nejde říct „vy budete platit, i když všichni okolo nemusí“ a očekávat, že to nepovede k celé řadě průserů, z nichž šedý trh bude tím nejmenším. Ale zároveň zastávám názor, že alkohol je prostě alkohol, ať už je v pivu, cideru, vínu či pálence. A hrát hru na „ušlechtilejší nápoje“ a „zásadní součást kultury“, menší škodlivost, historická pravidla a podobně mi nepřijde dobré. Minimálně celoevropsky by mi přišlo smysluplné danit prostě podle gramů alkoholu v litru vyrobeného nápoje, s nějakou zjednodušenou administrativou/výpočtem pro vyloženě maloproducenty. Přišlo by mi to jedině fér. A říkám celoevropsky, tj. ne že někdo (Itálie, vždycky je to Itálie… nebo Francie) bude mít výjimku a stane se neférovým soupeřem na trhu. Vidím to moc jednoduše? Bude se argumentovat celními sklady a kolky a kdo ví čím dalším, že bez toho to prostě nejde? Budou křičet malé pivovary, že nechtějí platit stejně jako velké? Jaký je přesně důvod odvodu téhle daně? Pokud je některým z argumentů zdraví, pak padni komu padni a pojďme počítat odvody všem dle skutečného objemu alkoholu v nápoji.