Vinař Jan Stávek (web) připravuje, krom dalších pozornosti hodných vín, také Frankovku Reserva. Ne každý rok, mělo by jít v jeho nabídce v rámci odrůdy o něco výjimečného a když se opravdu zadaří, ročník je něčím unikátní. Dnešní formou vznikla v ročníku 2015 a poté 2018 (jako Reserva byla ve vinařství ale značena Frankovka i v letech 2000 a 2006), v obou případech šlo o teplejší mohutnější roky. V ročníku 2019 a 2020 Reserva připravena nebyla, ale za nějakou dobu by se měl objevit ročník 2021. Bude sestava z výběru z celkem 6 sudů různých bednářů, různého dřeva a způsobu vypalování (ale vše ve finále na v podstatě M+ a obvykle šlo navíc o top řady/speciality jednotlivých bednářství) z trati Lizniperky (Vysoký, výsadby z roku 2003) a 6 stejných sudů ale z trati Růžený (výsadba 2000), víno do nich šlo v prosinci 2021 a leží v nich nesířené a bez provzdušňování. Měl jsem možnost celý tucet ochutnat a zúčastnit se hodnocení a hlasování o tom, které sudy „půjdou z kola ven“. Dříve byla Reserva ze čtyř sudů, tentokrát to bude o něco více, pravděpodobně tak pět až sedm. Čtyři sudy byly už nyní určeny na jiné užití (nejspíše do VOC Frankovky), v případě obou tratí šlo mimochodem o sudy stejných bednářství, a zbylých osm bude zrát dalších možná až 10 měsíců. A teprve poté padne rozhodnutí, které z nich ve finální směsi skončí a zda celé nebo jen jejich část.
Před přechutnávkou sudových vzorků jsme se nakalibrovali dvěma mladými VOC frankovkami a předchozí reservou. Frankovka 2020 VOC z trati Lizniperky je čerstvá, čistá, peckovinově ovocná a docela florální, s hezky zapracovaným dřevem, od vůně taková veselejší/lehčí/šťavnatější. Potvrzuje se to v suché, šťavnaté chuti, má to důraz ale je docela lehkonohé, výborně pitelné. Trochu přísnější, sympatické. Frankovka 2020 VOC z trati Zbavce je projevem tmavší, hlubší, více do tmavších peckovin a i s trochu výraznějším projevem dřeva. V chuti suché, svíravé, s výraznějším tříslem a sladší ovocností, o trochu plnější a sladčeji ovocné. Oboje má něco do sebe, „uživatelsky přívětivější“ mi přijdou Zbavce, ale Lizniperky jsou o něco zábavnější a ve výsledku bych jich asi vypil víc a jsou mi prostě nějak bližší :-) Frankovka 2018 Reserva (výnos k půl kilogramu na keři z trati Zbavce, z původně šesti sudů vybrány čtyři a to z bednářství Mercier, François Frères, Baron a Demptos, v nich 22 měsíců nesířeno a až 20 mg/l přidané před lahvováním) má moc pěknou rubínovou barvu, již trochu nazrálejší a otevřenější aromatika, teplejší ovocnost, zralé višně a až trochu lesní plody v kombinaci s kořenitostí a dřevem, masitější, v chuti plnější intenzivní červené s pěknou kyselinou, trochu sevřené a potřebuje čas a rozdýchat, výraznější ale pěkné třísloviny, důrazné, strukturované, seriózní výtečné víno.
A pak už „práce“ a srovnávačka dvanácti vín naslepo. Ve všech případech šlo o moc dobrá červená, ale při tomhle přístupu má člověk tendenci rozdíly akcentovat a některé slabší vzorky „zaříznout“ víc, než jak by k nim přistupoval samostatně. Nebudu úplně zabíhat do detailů jednotlivých vín, spíš sepíšu své obecné dojmy a některé hlavní rozdíly mezi místy původu a sudy. Ne ve všem jsem se shodnul s ostatními účastníky hodnocení, ale od toho tam byla řada lidí s různým pohledem na svět vína a vkusem, aby sdělila svůj názor :-) Každopádně finální směs ještě není jistá, ale pokud by se zadařila kombinace toho nejlepšího z chutnaného, tak je na co se těšit. Nebude to taková ta tepleji mohutná frankovka, spíš středně plná a krásně šťavnatá, ale s bohatší sladkou ovocností, trochou florálních tónů, docela koncentrovaná, delší a s potenciálem na hodně dlouhé zrání do krásy.
V přímém srovnání obou tratí působila vína z trati Lizniperky „hotovějším“, uhlazenějším dojmem, zatímco Růžený se projevoval o něco divočeji a nevycválaněji, bylo určitě náročnější jej hodnotit. V obou tratích se mi zřetelně pozitivně vyhoupla vína ze sudů François Freres Exclusive (top selekce dřeva sušeného 3+ roky) a Seguin Moreau QTT (od quercotriterpenosides, sudy se speciální selekcí dřeva a zpracováním, které mají zvyšovat dojem sladkosti u suchých vín). Působila nejkomplexněji a nejbohatěji, s krásnou strukturou a potenciálem. U QTT sudů mám skutečně výraznější sladkost, v kombinaci s výraznou kyselinou ročníku to funguje báječně. Přesně opačný případ jsou sudy Demptos Paradox (speciální vypalování, které nemá přinášet toastová aromata a zachovat maximálně ovocnost), kde byla kyselina ještě podpořena. V případě trati Lizniperky bylo výsledkem syrovější ale takové hodně vesele šťavnatě zábavné víno, jakoby lehčí a křehčí, které se mi moc líbilo, byť nepůsobilo tak komplexně jako jiné varianty. U trati Růžený byl výsledek hodně divoký a zvláštně rozhádaný. Úplně jsem se neshodnul s ostatnímu u sudu Saury Premium, u kterého jsem měl v Lizniperkách až takový ten trochu vulgárně výrazný projev a celek trochu „nefrankovkový“ a naopak u trati Růžený to bylo takové dost milé, „naturálněji“ působící, zábavné, šťavnaté a chlastací. V obou případech ale opět docela zvýrazněné kyseliny, což tentokrát nebylo třeba. Seguin Moreau Premium odvedl skvělou práci ve frankovce Růžený, za mne jeden z nejlepších vzorků, ale v Lizniperkách byl projev hodně atypický a nejvíc od všech ostatních vybočoval, bylo to charakterní ale tak zvláštně. Tam bych to za sebe sledoval a udělal si názor časem :-) Sud Demptos Reserve mne naopak bavil velmi v Lizniperkách, výsledek byl sladší bohatší kouřový a krásně strukturovaný a za mne jeden z nejlepších, v trati Růžený působil tak nějak „vysušeněji“ ale stále hodně pěkné.
A pak si řekněte „jak chutná Frankovka z barrique sudu“ :-) Dvě různé tratě (a na každé z nich navíc i jiný klon odrůdy na odlišné podnoži) a šest různých sudů dalo dvanáct odlišných vín. A moc zajímavých. I to, co se nedostane do Reservy, udělá třeba ve Frankovce VOC spoustu radosti. A minimálně dvě vína bych bral nalahvovat rovnou teď jak jsou samostatně. Stávek tuhle odrůdu umí, od už od základního, a dřevem méně ovlivněného, Karmazínu, přes klasická VOCčka po různé selekce až po víno fortifikované a sladké. Reserva je možná dřevem ovlivněná trochu víc, než osobně preferuji, ale furt ne přestřelená a své místo rozhodně má! A jsem moc rád za tuhle další zajímavou degustační zkušenost.
