Už je to tři roky, co jsem tu psal o několika vínech od Abbia Nòva (web), naturálního vinařství (a také mají na tisícovku olivovníků, ořešáky a pěstují bylinky a ledasco dalšího, celkem pracují na 30 hektarech) z italského města Piglio. Šlo tenkrát jen o vzorky, které sem dopravil dovozce Víno pro Vás a chtěl slyšet názor. Pro dovoz se nakonec nerozhodl, ale teď změnil názor :-) A já tak měl možnost znovu si vína přechutnat, aktuální ročníky a hned čtyři různá vína. Dříve řečené stále platí, bratranci Daniele a Pierluca Proietti pracují na zhruba sedmi hektarech vinic s keři ve věku od 15 do 90 let, roztříštěných na mnoha různých místech. Jedou čistě, dokonce i bez síry a mědi, silně ovlivněni Fukuokou a biodynamikou. Od ročníku 2020 jsou i bio certifikováni. Zásadní je pro ně odrůda Cesanese, výsadby ostatně spadají do apelace Cesanese del Piglio, a v bílém Passerina. Ale v těch starých výsadbách jsou i další odrůdy. Ve sklepě jedou bez aditiv, jen trochu zasíří, kvasí samozřejmě spontánně a pracují s nerezem, betonem, skleněnými demižony a také staršími dubovými sudy. Název „Abbia Nòva“ odkazuje na starověkou římskou cestu spojující město Piglio s Abruzzem.
V řadě #senzavandalismi jsem ochutnal jejich aktuální mladé Vino Rosso 2022 a Vino Bianco 2022. Bílé je Passerina del Frusinate (a možná trocha nedeklarovaného Bellone či Malvasie), průměrný věk vinic přes 50 let, pomleté celé hrozny a něco přes půl dne macerace, spontánní fermentace v nerezu a zrání na kalech také jen v nerezu a demižonech, nečiřeno a nefiltrováno. Žlutá barva s trochu měděnými odlesky. Pikantnější a decentně oxidativní projev, florální a trochu funky, něco meruňky, slanost, bylinky. Suché, čisté, šťavnaté, trochu svíravé, bylinko-florálně-meruňkovo-slaný projev se objevuje i v chuti. Lehčí, snadno pitelné, zábavné. Červené je postaveno na Cesanese di Affile z keřů někde od 20 do 80 let, macerace něco přes týden a po fermentaci ležení v nerezu a betonu. První dojem byl „Modrý portugal“, mělo to takovou tu moštovou veselost mladých nezprasených portugalů. Spíše červené ovoce a jen dotyk tmavšího, bylinkovost a trocha kořenitosti, šťavnatost a lehkost, 13.5 % alkoholu bych netipoval. Volá po přichlazení, skvěle si pije jen tak, energické a zábavné víno.
San Giovanni Passerina del Frusinate 2022 je serióznější verze vína výše, dokonce v číslovaných lahvích. Odrůdově je tam určitě i trocha Bellone a Malvasia puntinata. Technicky nevzniká odlišně, snad jen leží primárně v demižonech, ale pochází z jejich nejstarších výsadeb, 80+ let starých. Tmavší opalizující žlutá, lehce naoranžovělá. „Natur“ trochu divočejší aromatika, florální, jasná macerace (tipoval bych delší než něco přes půl dne), ovocnost do hrušky a peckovin. Suché, čisté, lehkonohé ale má to tělo, slušná ale ne výrazná kyselina, vyvážené, trochu svíravé, fajn délka. Velké víno to není, ale moc příjemné pití ano.
Piglio 2020 je čisté Cesanese di Affile ze 60+ let starých výsadeb, po odstopkování a pomletí přes tři týdny macerace, fermentace ve velkém dubovém sudu, zrání půl roku ve starém dřevě, rok v betonu a snad i nějakou dobu v demižonech. Samozřejmě bez filtrace a čiření a síření nějakých 25 mg/l přidané. Tohle je v těžší burgundské lahvi a hrdlo je zalité včelím voskem. Tmavší rubínová barva. Na úvod hodně velký divočák, živočišnost a těkavky, postupně otevřenější ovocnost, červené plody, malvice, granátové jablko, středomořské bylinky a anýz. Těkavost postupně odvanula, ale živočišnost stále hraje výraznou roli. Plnější, živé, suché, šťavnaté, v chuti s ovocností tmavší, výrazná svíravost, slušná délka s trochou zemitosti. Dobře drží v otevřené lahvi a nepadá. Přiznám se, že tady už to bylo funky trochu mimo moji komfortní zónu, ale ledaskoho bude asi bavit hodně. Já si o dost raději dám červené #senzavandalismi :-)
