V sobotu se v Praze, ve vinotéce a vinném baru Wine Office a patiu restaurace La Boca, uskutečnil první Corpinnat Den. Dovozci a prodejci (Foltýn Wine, justWINE, Wine Office, GranVino.cz) zde představili 25 vín ze šesti vinařství téhle španělské asociace, o které už jsem se tu rozepisoval docela obšírně, a u dvou podniků dorazili i hosté přímo z vinařství. Z jedenácti současných členů sdružení Corpinnat byla prezentována vína šesti z nich – Gramona, Mas Candí, Nadal, Recaredo, Sabaté i Coca a Torelló. O většině těchto vinařství a jejich vínech už jsem tu psal, o některých i opakovaně a obšírně, a dneska to pojmu trochu jinak. Spíš než nějaké technikálie a texty typu „vinaří od roku abcd a mají xy hektarů“ a degustační poznámky (k některým vínům ale časem asi budou) si tu uložím svoje obecné dojmy a pocity z jednotlivých vinařství, třeba to v rozhodování zda je vyzkoušet pomůže i někomu dalšímu.
A začneme vinařstvím Gramona (web, článek zde např. starš Gramona, tak trochu jiná cava nebo nedávné hodnocení Celler Batlle 2012 Brut). Tenhle trochu větší podnik je pro mnohé symbolem špičkových španělských bublin a i jejich základní Imperial Brut (pod ním je ještě La Cuvee, ale Imperial je jejich hlavní a nejviditelnější produkce) pravidelně vyhrává všemožné soutěže a poráží i kvalitní šampaňská. Naprosto to chápu, ten style je… prostě tak trochu jako větší šampaňský barák. Akorát to opravdu chutná lépe než nemalá část z nich. A navíc má, od ročníku 2017, biodynamickou certifikaci Demeter jako bonus. Pokud znáte Champagne a hledáte elegantní šumivou klasiku, která vás nebude nějak „mást“, tak tohle je rozhodně moc dobrá volba. Ani ceny vás nepříjemně nepřekvapí, jste na ně zvyklí :-D
Mas Candí (web, poprvé jsem o nich psal zde) je tak trochu svéráz, tohle vinařství se prosadilo hlavně jako producent naturálních tichých vín. U bublin je jejich základní víno zábavná čistá poměrně klasika, byť trochu rustikálnější občas, a i vzhledem k velice fér ceně jsme toho za posledních šest let vypili doma vyšší desítky lahví, ale řady postavené nad tím už jsou divočejší a odlišné a upřímně u nich někdy trochu váhám, zda „charakterní a nezvyklé“ nebo „tak trochu divné“ :-) Ale za pozornost i tyhle kousky stojí, obzvláště pro hledače zajímavostí.
Sabaté i Coca (web, článek Corpinnat od Sabaté i Coca aneb výborné bubliny a nejnovější k Josep Coca Brut Nature 2015) mne baví čím dál víc, má to správný poměr zábavnosti a chlastacího potenciálu a zároveň komplexity a hloubky, když hledáte tu. Jejich vína jsou taková veselejší, ovocnější, ale umí nabídnout i mnohem víc a dost dobře vyzrávají. Kdybych hledal víno pro někoho, kdo třeba pije dobré sekty/crémanty a zatím měl spíš potíže užít si bubliny ze Španělska, tak bych asi sáhl po jejich víně a zkusil, zda to vyjde. Kvalita je fajn už u základní řady Castellroig, s víny jako Josep Coca nebo Reserva Familiar špičková.
O vinařství Nadal (web) jsem se tu zmiňoval dříve jen krátce a úplně jsem si s nimi nesedl ani později, produkce mi nepřišla špatná ale na poměry Corpinnatu relativně přímočará a oproti konkurenci jednodušší. Po přechutnání vícero vín a vyšších řad nutno dodat, že umí udělat i veskrze chutné bubliny a rozhodně to není špatné. Ale furt mi to přijde tak nějak… nevím, schematičtější. Na druhou stranu právě jejich bublinám se u nás daří, očividně více vyhovují vkusu „normálního“ zákazníka bublinového baru.
O vinařství Torelló Viticultors (web) jsem tu překvapivě ještě nepsal a ještě překvapivěji od nich ani nepil vína, nakolik jsem měl pocit že zrovna zajímavou část španělské bublinové scény jsem už docela zmáknul. Hledání Torelló v poznámkách a na blogu mi sice výsledky dává, ale jsou to jiní producenti :-) Tohle první setkání bylo pozitivní, vína byla dost povedená (asi nejvíce mi sedl Torelló Tradicional Brut Nature 2016) a určitě se jim pověnuji i v budoucnosti. První dojem je dobře udělaná poctivá klasika s pár zajímavými odbočkami.
No a na závěr Recaredo (web, článek Pětkrát Cava Recaredo nebo nedávný k Serral Del Vell 2013 Brut Nature). Tohle vinařství je unikátní, přístup k vínu velmi specifický a výsledky tomu odpovídají. Nesednou každému, ale těm, kterým ano, naopak budou vyhovovat hodně. Maximálně ruční práce – včetně setřásání kalů v lahvích zrajících pod korkem a jejich odstřelu – a důraz na detail, složitější komplexnější vína už od základu a ceny, které tomu odpovídají. U Gramony, Sabaté i Coca i Torelló samozřejmě snadno najdete vína, která jsou lepší než některá od Recaredo, ale coby „průměrná kvalita celé šíře produkce“ mi z téhle sady přijde Recaredo určitě nejvýše. Nebo minimálně nejblíže mému vkusu.
