Dnes je letní slunovrat a mně je právě 42 let. Navíc jde o nejdelší den v roce, a proto mám spoustu času na rozjímání! Myslel jsem si, že touhle dobou už budu s jistotou znát „odpověď na základní otázku života, vesmíru a vůbec“, ale upřímně řečeno mi stále uniká :-) Ve sklence mám každopádně jedno velké bílé, ale o tom třeba zítra, nakolik je skvělé tak odpovědí není ;-) A teď mám chuť odhrnout dojmy z pár lehčích červených. Možná proto, že je po dešti a vedro trochu opadlo :-) A začneme u Zdeňka Vykoukala (web). Jeho Frankovka 2021 je víno z v podstatě čerstvé roční vinice, sem tam hrozen někde byl, tomu snad ani nejde říkat panenská sklizeň. Chutnal jsem ho na pražském Autentikfestu před pár týdny a znovu si dal sklenku teď na narozeninách Fajnšmekru. Je to červeně ovocně voňavé, peckovinové, veselé, s hezkou kořenitostí, šťavnaté, krásně pitelné s moc fajn kyselinou. Nekomplikované, zábavné a celkově veskrze fajn. Z hroznů, se kterými vlastně nikdo nepočítal. A co teprve až bude mít vinice 20+ let! :-)
Na stejném Autentikfestu jsem si, po docela dlouhé době, projel aktuální nabídku Zdeny Čačíkové (web). A bylo to všechno moc fajn, ale obzvláště mi sedla červená. A to především Svatovavřinecké 2020, na úvod lehce jakoby reduktivně zaprděné, ale postupně s až „pinotově“ červeně ovocným projevem, s krásnou kyselinou a šťavnatostí, vyvážené, zábavné a až neuvěřitelně snadno pitelné aniž by bylo vyloženě jednoduché nebo přímočaré. Parádní! Hodně mne taky bavilo Cuvée Haluz 2021, mnohoodrůdová „zbytková“ směs (Cabernet Moravia, Frankovka, Modrý Portugal a Svatovavřinecké co se nevešlo do jiných sudů) je tentokrát, alespoň takový mám pocit, docela dost frankovková, překvapivě strukturovaná, s fajn kořenitou linkou, svíravější, vyvážená a charakterní. Čistá Frankovka 2021 je většinou ze sprašě na Lácarech a část je Padělek, spodní část, a více černozem. Aromaticky je to intenzivnější a teplejší, lehce likérově červeně ovocné, višeň, a s jasnou linkou dřeva, ale v chuti stále především šťavnatost, svěžest a pitelnost. Středně plné, vyvážené, zábavné. Baví velmi! Už to tak vypadá, že budu muset na léto udělat nákup :-)
No a na závěr… „Un peu de Poulsard, du Trousseau e beaucoup de Pinot Noir, une touche de 2004, un peu de 2007 et surtout du 2011, c'est ainsi que nous avons soigneusement élaboré cette Réserve. Elle perpétue notre tradition du "vin de maison", préparée autrefois par les cavistes du Château pour le maitre des lieux qui en honorait ses convives.” O Cuvée „La Réserve“ du Château d'Arlay (web) už jsem tu psal, v únoru 2017! Od té doby měl další láhev ve sklepě a teď vylovil. Základ na běžné pití, postavený na ročníku 2011 s částí 2007 a trochou 2004, nalahvovaný někdy v roce 2016. Hlavně Pinot Noir a trocha odrůd Trousseau a Poulsard. Aktuální podoba je… úplně skvělá! Šťavnaté, červeně ovocné, s nazrálejšími tóny podhoubí a vlhkým dřevem ale až překvapivou čerstvostí a energií, suché, šťavnaté, lehkonohé, červeně ovocné, delší… ty jo! Lehkost, snadná pitelnost a přitom vlastně docela komplexní a hodné zkoumání. Tohle by mělo být papírově polomrtvé, v té době navíc byl stav jejich sudů ještě takový trochu pofidérní, ale není! Kdo umí, ten umí…
