Svět vína je plný vychytávek, za které můžete do zblbnutí utrácet. Na následujících řádcích ve zkratce shrnu, za co utrácím já, do čeho podle mne dává smysl prachy vrazit (či vrážet pravidelně) a do čeho spíše ne a proč. Jde samozřejmě o můj pohled, s mým specifickým
vkusem a v mých podmínkách, leckdo (většina?) to bude mít trochu jinak. A hlavně všechny ty firmy, které nepodpořím já, taky musí z něčeho žít, tak mne neberte úplně vážně ;-) Pojďme na to…
Vyplatí se připlatit si za… víno. Já vím, tohle jste nečekali! Všechno ostatní je nedůležitý, pokud budete pít špatná vína. A rozhodně netvrdím, čím víc utratíte tím vyšší kvalitu dostanete, ten vztah mezi cenou a obsahem lahve je mnohem složitější. A sami si musíte najít jaká vína a odkud vám sedí. Jen prostě provádět hledání kvality v kategorii okolo stovky v supermarketu nemá úplně smysl. Těch pár desítek korun navíc a původ vína u kvalitního vinaře hrají zásadní roli. Vždy budu raději pít poctivé dobré víno z blbé sklenice, než naprostou průmyslovou nudu z ručně foukaného skla špičkové sklárny. Což mne přivádí k…
Skleničky. Utrácet!!! Ne, prostě kvalitní sklo je potřeba, efekt tvaru na projev vína je zřetelný a dojem z konzumace vína z hezké křišťálově čiré tenkostěnné sklenky výrazně lepší než z humpoláckého kusu skla. Na tohle téma jsem se rozepisoval mnohokrát. Můj domácí „skleník“ je velmi rozsáhlý (a to jsem toho už kupu rozdal), ale počet reálně používaných sklenek za posledních pár let drasticky snížil. Záleží, co pijete za vína, od toho se bude odvíjet kolik různých tvarů potřebujete. Ale podle mne se nikdo, kdo to myslí s vínem vážně a chce se mu věnovat a nejen dostávat do organismu alkohol, neobejde bez „ ryzlinkovky“ (tulipánová sklenka o objemu 3-4 dcl, super na všechno možné bílé bez výraznějšího vlivu sudu, růžová, lehčí červená i bubliny), balónové „pinotovky“ a ideálně i většího tulipánu „bordeauxského“ :-) Pokud si jedete v bílých na dřevě či oranžádách, určitě se vám bude hodit „montrachetka“. Ale fakt záleží co pijete. Jsou i jiné tvary a varianty, univerzální sklenky jako Gabriel Glas (mám ji rád, ne jako univerzál ale pro některý typy vín) a podobně, je to i o vkusu. Nemusíte utrácet za krásné ručně foukané drahé sklo, jestli nechcete, moderní strojová výroba dokáže být až nečekaně blízko kvalitou. Jo a když si ke sklenkám pořídíte utěrku z mikrovlákna na leštění, tak litovat nebudete.
Otvírák. Nepřiplácet! Koupit běžný spotřební číšnický dvoupákový s nožíkem na záklopky a možností sundávat (pivní) zátky. Jde o záležitost okolo stovky. Dva na doma (kdyby jeden někam ve víru zábavy zapadl, navíc návštěvy z řad someliérů mají zvláštní reflex brát ten otvírák do ruky a následně ho strčit do kapsy) a další na místa, kam jezdíte často a strašně by vás štvalo, s čím víno musíte otvírat. Já už rozvezl tyhle otvíráky i k lidem, ke kterým chodím často na návštěvy. Prďte na všechny moderní vynálezy, obzvláště různé na stole montované rychlootvíráky a nedej bože elektrická udělátka. Výjimku samozřejmě tvoří lidé s tělesným postižením, pro které mohou být tyhle kousky fakt užitečné. Nekupujte „designové“ a „vylepšené“ dvoupákové, jak tam jsou nějaká pérka navíc, další mechanické komplikace a nápisy typu „sommelier inovation“ a jim podobné, tak to s vysokou pravděpodobností bude alespoň jeden z účelů plnit znatelně hůř než ten základ. Pokud často pijete velmi stará vína, určitě potřebuje planžetový otvírák na víno. Ale pokud jste z téhle skupiny konzumentů, tak tenhle článek nečtete a mé rady jsou pro vás naprosto zbytečné.
Dekantér. Pořídit, ten se rozhodně může hodit, i když ho sám používám velmi sporadicky. Poslouží jakýkoliv základní běžný kousek (nebo džbánek na vodu, pivo a leckterá váza, když na to přijde… odzkoušeno za vás!). Různé efektní designové varianty se obvykle tak akorát děsně špatně čistí (a ještě utratíte prachy ze čistící nerezové kuličky, speciální štětky a kdo ví co… nebuďte jako já, ušetřete!) :-) Ale ne, pokud chcete na stole moc hezký objekt, tak za dekantér můžete utratit kvanta peněz za všemožné neotřelé tvary a moc hezké kusy skla a ruční sklářskou práci. Pokud jde o různé speciální provzdušňovací nástroje, ať už se nasazují na dekantér či se přes ně leje přímo do sklenky, tak na to bych se úplně vyprdnul. Každopádně problematika provzdušňování a/nebo oddělení kalů je složitější a já to teď opravdu hodně zjednodušil. Ale opět… pokud řešíte sofistikovaněji, moje rady stejně už nepotřebujete :-)
Vacu-Vin alias pumpička na odsávání vzduchu z nedopitých lahví a s ní spojené speciální plastové špunty. Nekupovat vůbec. Na uložení na den či dva v lednici úplně postačí zastrčit zpět korek / zašroubovat láhev. Při delším uložení oxiduje oboje tempem velmi podobným a je třeba řešit jinak. Vacu-Vin nefunguje a spíš je kontraproduktivní, vzbuzuje ve vás falešný pocit, že víno je „zavakuované“ a chráněné, zatímco si vesele oxiduje. Pokud potřebujete ochránit otevřenou láhev delší dobu, pak je možné použít plyny jako dusík či argon, které napustíte do lahve. Dá se to koupit v plechovkách vyloženě pro tento účel. Nebo mít lékárenské lahvičky objemu 1 a 2 dcl, které naplníte úplně po okraj a uzavřete a dáte do lednice, to je dost spolehlivé.
Uzávěr na šumivá vína. Koupit! Variant vícero, třeba tahle. Normální korek nacpaný do lahve může vyletět, tohle drží spolehlivě. I bubliny v lahvi docela dlouho, pokud tedy jde o kvalitní víno :-)
Coravin. Jestli si chcete udělat radost… Upřímně tohle považuju za skoro nezbytnost pro restauraci, která chce nabízet drahá speciální vína i po sklence. Na doma to může být pro ty z vás, co se pohybují mezi drahými špičkovými vína, a mají kolekce celých bedýnek jednoho vína, dost zásadní pomůcka. Pro běžného vínomilce… za mne zbytná hračka, jejíž použití se po prvních pár měsících stane více než výjimečným. Ale kdyby mi to někdo dal jako dárek a k narozkám a na vánoce mi dával nové bombičky s plynem… :-)
Vinná chladnička. Připlatit si za lepší dražší kousek vhodný pro vás, od výrobce co se na chladící techniku a potažmo vyloženě vinné chladničky specializuje. Pokud nemáte dům a sklep s ideálními podmínkami, pak se asi nevyhnete nějaké chladničce pro krátkodobé až střednědobé uskladnění vína. Je dobré zamyslet se nad potřebnou kapacitou (upřímně… žádná nestačí, ale co naděláte), technologií chlazení, kde bude umístěna a tím pádem i nad hlučností a podobně. Hlučná chladnička v obýváku kousek od televize nebo v ložnici vás brzy začne štvát a víno bezpečně uložené ve vhodné teplotě to opravdu nevyváží.
Chladící návleky a termonádoby. Praktické, doma obvykle něco mám a sem tam se hodí, ale není zásadní. Různé speciální rychlochladiče na víno a podobná zařízení jsou drahé zbytečné hračky, ale jestli máte dost peněz a velkou kuchyň… Trochu plánovat a pracovat s vinnou chladničkou a běžnou ledničkou mi přijde v pohodě.
Taška na nošení lahví. Já se bez toho v podstatě neobejdu, speciální taška na 9 lahví je u mne v permanenci, neuvěřitelně praktická věc nejen při cestě za přáteli s vínem.
Vinná literatura a vzdělání. Já utrácím, pro radost. Zda je to nutné nebo ne nechám na vás, často úplně stačí se propít k tomu co vám chutná a nemusíte si kvůli tomu pořizovat žádné encyklopedie. Peníze a čas vložený do návštěv degustací se ale podle mne docela vyplatí.
Cesty za vínem. Utrácet! Není nic lepšího, pokud chcete víno více poznat, než návštěvy vinařů a vinařských regionů.
Společnost! Utrácet! Čímž nechci říct, že si máte pořizovat na večer placené společnice či společníky, ale že jestli něco opravdu pomůže tomu si dobré víno opravdu užít, pak je to investovat čas a energii do toho jej otevřít v té správné společnosti a náladě.
Je toho samozřejmě mnohem víc. Teploměry, nálevky aby víno nekapalo při nalévání (super na degustace!), termotašky na cesty, kufříky či vložky do kufrů pro bezpečné uložení lahví a dokonce i vinných sklenek i v letadle… Dokonce si můžete pořídit držáky na sklenku do sprchy či na zeď vedle vany a jiné báječné vychytávky. Já se bez většiny obejdu, ale vy pro ně třeba nejdete skvělé užití!
