Domácí vinaři, a především pak pěstitelé hroznů, řeší problémy doslova existenční. Už loni kupa velkých vinařství nevykupovala hrozny v množství jako obvykle a letos bude stav ještě horší. Zásob je stále hodně, vína se prodává méně a výkupní ceny hroznů půjdou pod hranici rentability. Pokud o ně vůbec někdo bude mít zájem. Tohle bude o hodně větší průser než strašák spotřební daně, upřímně. A zlevnění vín v regálech supermarketů, ty slevové akce co tam občas vidím jsou fakt děsivé, opravdu nejsou řešením ale spíš cestou do pekla. Co se musí změnit? Upřímně netuším…
To ve Francii řeší jen (no dobře, taky to leckdy nemají jednoduché …) takové drobnosti, jako že se rozšiřovaná jaderná elektrárna jmenuje stejně jako vinná apelace a vinaři z Bugey se bojí, že v případě nějakých problému či dokonce nehody to poškodí i jejich odbyt. Samozřejmě vycházejí ze zkušeností apelace Coteaux du Tricastin, kdy únik vody s uranem z místní jaderné elektrárny Tricastin plnil úvodní stránky novin a tamním vínům to opravdu nepomohlo. Kupa vinařů se na vinice úplně vykašlala a využila dotací na vyklučení. Mimochodem apelace se už nějakou dobu jmenuje Grignan-Les Adhemar a špatné jméno je snad zažehnáno :-) Tak uvidíme, jak to dopadne v Bugey…
Letos v březnu jsem se tu zmiňoval, že šampaňský dům Charles Heidsieck opustil slavný sklepmistr Cyril Brun. Tenkrát se ještě nevědělo, co a kde bude dělat. Poměrně překvapivě skončil v Itálii a bubliny teď dělá pro značku Ferrari v apelaci Trentodoc :-) The Drinks Business s ním má na téma rozhovor.
Když jsme u Champagne… Lanson Le Black Label Brut (viz starší článek) končí a nahradí ho… Le Black Création. A dost možná už tušíte, jakým směrem se to bude ubírat. Tenhle trend rozjel Jacquesson, se svými edicemi neročníkovky pořádně nakopl Krug a z velkých hráčů jej definitivně dostal do režimu „tak se dneska bude dělat“ Louis Roederer nahrazením Brut Premier řadou zvanou Collection. No a teď tedy Création u Lansonu :-) Počítáme od založení domu v roce 1760 a aktuálně tedy jde na trh Le Black Création 257 vycházející ze sklizně 2017. Ta tvoří 55 % směsi, dalších 45 % pochází ze zásob rezervních vín.
V březnu loňského roku jsem se tu zmiňoval o nastupující změně u ryzlinků z Alsaska, které budou muset být povinně suché, a že se mi to vůbec nelíbí. U Vendange Tardive vín bude samozřejmě sladkost povolena, ale různé polosuché/polosladké varianty ryzlinku prostě nebudou moct nést jméno odrůdy. Budete tedy mít jistotu, že napís Riesling na lahvi znamená suché víno a Riesling Vendange Tardive víno sladké, ale ublíží to diverzitě tamních vín a bude tlačit producenty k různých náročným rozhodnutím a kompromisům. Pierre Gassmann (Domaine Rolly Gassmann) se k tomu docela rozepsal, rozeslal dopis novinářům, obchodníkům s vínem a dalším a vyzývá je, aby se ještě posnažili změně zabránit a „zachránili vojína Ryzlinka“. Jeho argumenty najdete v PDFku na stránce s otevřeným dopisem.
