Víno vzniká na vinici! A v poslední době se debaty čím dál častěji, myslím tím ještě více než dříve, stáčí k… listům. Ale když člověk poslouchá vinaře, i v rámci jedné oblasti a třeba s víny stylisticky a kvalitativně podobnými, a jejich pohled na způsob práce s olistěním vinic, nedokáže se ubránit pocitu, že… je v tom nějaká magie! Navzájem si odporující názory co (ne)funguje, co je potřeba stříhat, jak moc/málo ponechat… :-) Jedno novozélandské vinařství teď třeba přišlo se specifickým postupem, že prý když osekají vrchní třetinu listů v momentě, kdy jsou bobule zhruba v polovině vybarvování, tak dokáží dosáhnout aromaticky plně vyvinutých a dozrálých hroznů ale s mnohem menším množstvím cukru. Což se dneska dost často velmi hodí. Že by cesta ke stále vyváženým vínům v současným čím dál teplejších podmínkám?
Nejnovější Master of Wine, Andrea Lonardi z Itálie, se v odborné práci zabýval současným vzestupem školení vín na pergolách a proč se tak děje. Přišlo mi to trochu zajímavější a užitečnější, než práce nové MW z USA, ta se zabývala tématem „Studie odkazů na víno v textech dvou amerických umělců, Boba Dylana a Grateful Dead, v písních z 60. a 70. let 20. století.“ :-) Pergoly jsou prý fajn při současném globálním oteplování a částečně řeší i problém s nedostatkem pracovních sil (pokud teda chcete sklízet ručně a ne kombajnem). Koukám i to vedení révy jede v nějakých cyklech, za chvilku se vrátíme na stromy. Réva se tam vrátí, myslím. I když… kdo ví.
Technologie z dílny NASA (no dobře, takhle jsem narazil v clickbait titulku na několika webech, ve skutečnosti jde o spolupráci NASA Jet Propulsion Laboratory s Cornell University, UC Davis, vinařským gigantem E. & J. Gallo a dalšími subjekty) prý zase dokáže detekovat ranné známky virové svinutky révy vinné a umožnit tak zasáhnout na správném místě a včas. A to bez nutnosti procházet mezi keři a provádět testy, ale pomocí infračerveného snímkování celých vinic z letadla. Modely dokázaly rozlišit mezi neinfikovanou a infikovanou révou jak před tak i po symptomatické infekci. Ukázalo se, že nejvýkonnější modely měly 87% přesnost při rozlišování mezi neinfikovanou a asymptomatickou révou a 85% přesnost při rozlišování mezi neinfikovanou a asymptomatickou + symptomatickou révou.
Když už jsme u těch zajímavostí vinohradních… v Champagne právě probíhá sklizeň a už dříve pár vinařství upozorňovalo na zajímavý fenomén, prý nejtěžší hrozny co pamatují. S více šťavnatými bobulemi na každém hroznu, než bývá zvykem. U Bollingeru hlásí: „Zaznamenáváme průměrnou hmotnost hroznů kolem 240 gramů, přitom maximum v Champagne by mělo být 180 gramů.“ I hrozny Meunieru jedou přes dvě stě. Když v červenci Comité Champagne nastavoval letošní limity výnosu, tak nic takhle velkým hroznům nenapovídalo, všechny modely se spletly a (asi nejen) vlhké počasí od srpna s výsledky zamávalo. Trend v posledních dekádách byl přesně opačný, menší hrozny, v posledních dvou letech se to ale obrátilo. V Champagne obecně menší výnos/větší koncentrace nutně neznamená vyšší kvalitu vína, ročníky bohaté na výnos se často řadí zároveň mezi ty nejlepší, ale letos přeci jen panují trochu obavy z „naředění“ moštu…
