Před nedávnem jsem měl možnost ochutnat několik vín z bio vinařství Torre Raone (web, nově v nabídce dovozce Kupmeto) z Loreto Aprutino v italské provincii Pescara, takže oblast Abruzzo. Vinařství nese jméno po pevnosti, kterou nechal postavit normanský šlechtic Raone (původně asi spíš Ranulf) z Poliana v 11. století, a jejíž ruiny na pozemcích najdete. Samotné vinařství má ale trochu kratší historii, vinice a usedlost koupili v roce 1997 vinaři Luciano di Tizio a vinohradník Antonio d'Emilio a postupně rozšířili na současných 35 hektarů pozemků v nadmořské výšce okolo 350 metrů a na hranicích národního parku Gran Sasso. Aktuálně mají aktuálně 30 ha vinic (z toho zhruba pět starých výsadeb z konce šedesátých let a vedených na pergolách) na několika různých polohách a 3 ha olivových hájů, vše certifikovaně bio, a od roku 2006 zpracovávané v novém moderním provozu.
Odrůdově je to u nich hlavně lokální Montepulciano a pak Trebbiano a Pecorino, ale mají a pro speciální červené cuvée používají i Merlot a Cabernet Franc. Ve sklepě spíše starší a větší sudy a nerez, barrique sudy v omezené míře. Jedou čistě, některá vína mají i úplně nesířená. Coby enolog jim vypomáhá Emiliano Falsini (krom vlastní produkce konzultuje či dříve konzultoval vinařským jménům jako Girolamo Russo, Alberto Graci, Tabarrini, Antonella Lombardo, Giacomo Fenocchio a mnoha dalším). Ročně připraví něco přes 100 tisíc lahví, dle ročníku. Na vinětách mají různou zvěř, se kterou se na jejich pozemcích jde potkat.
Trebbiano d’Abruzzo 2022 (krycí jméno „veverka“) je čisté Trebbiano připravená s pouze několikaměsíčním zráním v nerezu. Aromaticky spíše uměřenější, do malvic v podobě jablka a trochy žlutého ovoce, ale se zajímavými florálními a dalšími jemnějšími odbočkami, lehce pecičkové. Úplně suché, středně plné, s velmi pěknou živou kyselinou, strukturované a vlastně docela bohaté, delší a hodně fajn. Moc pěkné! Ale ještě víc mne bavilo Pecorino Colline Pescaresi 2022 (aka „pastevecký pes“), čisté Pecorino asi půlden zastudena macerované a dále fermentované a školené na jemných kalech jen v nerezu. O něco intenzivnější v aromatice, více citrusové, florálně-bylinkové, trochu pecičkové, komplexní. V chuti suché, o chlup lehčí než Trebbiano a také s o něco výraznější kyselinou, živé, vyvážené, lehce pikantní, minerální, citrusově ovocné, slušné dlouhé. Poctivé, příjemné, zajímavé charakterní bílé.
Montepulciano d’Abruzzo 2020 (alias „zajíc“) je jejich zásadní červené, čisté Montepulciano spontánně kvašené a macerované asi deset dní, vyzrávané devět měsíců pouze v nerezu a následně ještě nejméně půl roku v lahvi než jde na trh. Pěkná rubínová barva. Výraznější, čistá, expresivněji ovocná vůně na pomezí červených a tmavých plodů, přímočaré ale ne jednoduché, s lehce divočejší linkou. Suché, středně plné, ovocnost kopíruje vůni, uhlazenější a měkčí s méně výraznými tříslovinami, slušná délka, balanc, dobrá pitelnost. Fajn kousek. Chutnal jsem i znatelně dražší nesířenou variantu a ta mne nějak neoslovila, přišla mi méně harmonická a důvod pro vyšší cenu jsem tam neviděl. Každopádně maloobchodní ceny po lahvi jsou u těch vín 349 Kč, jen Pecorino stojí 379. A přijde mi teda taky nejlepší :-)
