Vyrazil jsem minulý týden na galadegustaci dovozce b.wine, který na ní představil jak pár stálic v sortimentu tak i dvě nová vinařství, tak nějak shrnul výsledky letošního roku a představil plány na ten příští. Z nových vinařství je to jedno z hvězdných jmen oblasti Rheingau, Weingut Künstler, které se na našem trhu všemožně (ne)vyskytuje už poměrně dlouho. Určitě ale něco sepíšu časem. Druhou novinkou pak je Weingut Carlo Schmitt (web) z Leiwenu, tedy střední Mosela. Mladičký Carlo, je mu jen něco málo přes dvacet, se na degustaci připojil alespoň na dálku a provedl nás svými víny a pověděl i něco o vinařství, dovolím si tedy o nich dnes pár řádků.
Carlo je třetí generace, vinařství založil jeho dědeček v sedmdesátých letech a postupně se rozrostli na 24 ha, což je v místě celkem dost. Bohužel prostřední generace, Heinz Schmitt, měl smrtelnou nehodu ve vinici. Vinice museli odprodat a zbylo jim jen jeden a půl hektaru, které se jim nějak dařilo zvládat, než Carlo dokončil školu (2018), vinařské praxe v Německu i po světě a vinařskou školu ve Weinsbergu (2021). Postupně přikupují některé své původní pozemky zpět, aktuálně jsou někde na 5 ha, a to včetně starých a velmi starých výsadeb, i některých z doby před 1. Světovou válkou, a také pravokořenných. Výsadby mají i v moc pěkných vyhlášených polohách jako Herrenberg (Longuich/Schweich), Rosengärtchen (Neumagen), Laurentiuslay (Köwerich), Altärchen (Trittenheim) či Klostergarten (Leiwen). Odrůdově naprosto dominuje Riesling, samozřejmě, ale zhruba desetinu výsadeb tvoří Weißburgunder a Rivaner (aka Müller-Thurgau). Ve vinici jedou čistěji, ve sklepě kvasí spontánně a vína nechávají ležet déle na kalech, především v nerezu.
Mosel Riesling 2021 trocken je základni Gutswein z mixu různých poloh především v okolí Leiwenu. Víno čerstvé, čisté, citrusové s lehkou pikantností a lehce reduktivním smrádkem, v chuti spíše suché ale s decentním dotykem zbytkového cukru, docela lehkonohé, minerální, s živou kyselinou a slušnou délkou. Přímočaře nekomplikovaně fajn. Mosel Riesling 2022 feinherb je víc florálně-peckovinový, lehkonohý s jasným zbytkovým cukrem a příjemnou nasládlostí, čistě udělaný, s fajn kyselinou a extrémně snadnou pitelností. Jednoduchý relativně, ale ne nudný a po skle k nějaké pikantnější Asii třeba by to bylo bezva. Zřetelný krok dál byl ovšem Riesling Laurentiuslay 2020 feinherb, tedy víno z jediné polohy, strmější, s modrou a šedou břidlicí a s keři ve věku okolo 60 let. Ve vůni již nazrálejší, trochu hlubší, citrusy a peckoviny s minerální linkou a podbělem, jasný náznak sladkosti. V chuti nasládlé ale s dobrou kyselinou, krásně ovocné a vyvážené, delší, výborně udělané. Celkově jako navnadění tahle tři vína zafungovala výborně a moc rád ochutnám další výš postavené kousky :-) Carlo očividně umí a věřím, že o něm bude ještě slyšet.
