Na domácí scénu se chystá nové značení, nebo chcete-li spíše klasifikace, vín. Oficiálně nejméně od roku 2018 aktivně připravovaná Velká Vína Velkých Vinic (web). Uskupení jasně inspirované německým VDP chce sdružovat producenty (pěstitele hroznů a zároveň výrobce) vín ze špičkových poloh Moravy a Čech, výrobce vín suchých z jasně definovaných a také zřetelně propagovaných terroir. V rámci sdružení by v podstatě mohlo dojít – vzhledem k tomu, že vinaři svá vína přihlašují a ta pro označení musí projít degustací a odsouhlasením ostatních členů – k jakési postupné vlastní klasifikaci vinic a označení těch potenciálně nejlepších poloh. V úvodu jsou totiž definovány „jen“ technické parametry (a poměrně přísné, v některých ohledech), které vinice musí splňovat, ne nějaký seznam „tohle je velká vinice a když na ní nemáš keře, tak máš smůlu“. A alespoň já to pochopil tak, že až po letech se zřetelně ukáže, která polohy a vína z nich v hodnocení pravidelně s lehkostí procházejí a které naopak mají problém. Spolek by navíc měl hodnotit nejen výsledná vína, ale kontrolovat i vinice – či v jejich rámci konkrétní vymezené části – vybrané pro produkci top vín i během vegetace a před sklizní a zajistit dodržování jimi definovaných předpisů.
O členství ve spolku nelze žádat, členem se lze stát na základě pozvání některého ze zakládajících členů nebo členů představenstva. Zakladateli spolku jsou Ing. Lubomír Dvořáček, Ph.D. a Doc. Ing. Miloš Michlovský, DrSc., společně s Ing. Františkem Mádlem, v představenstvu pak dále najdete Luboše Oulehlu (Vinařství Trpělka & Oulehla) a Ing. Martina Nesvadbu (Zámecké vinařství Třebívlice). Mezi členy už jsou třeba Reisten a Kolby, Vinařství Sůkal, Rodinné vinařství Beneš, Rodinné vinařství Hrdina & dcera či Vinařství Binder. Nebo hned několik jmen z „autenticko-naturální“ scény, jako Kočařík, Vykoukal, Ševčík nebo Svatoš (aka Vinařství Porta Bohemica).
Německé řazení, které v určitých ohledech kopíruje klasické burgundské rozlišení na vína regionální, vína z konkrétní obce a poté produkci ze špičkových 1er či dokonce Grand Cru vinic, v tomto našem novém systému zastupují postupně narůstající písmenka V, občas se najde i P :-) Začínáme u Vína Vinaře alias VV s širší odrůdovou skladbou a menšími nároky na stáří vinic a výnos, ale i školení ve sklepě. Pokračujeme u VVV tedy Víno Vybrané Vinice, kde jsou již odrůdy trochu omezenější a nároky na stáří vinic či hustoty výsadby vyšší a ty nadále ještě dramaticky stoupají u PVVV čili Prémiové Víno Velké Vinice a dosahují vrcholu u elitního VVVV a tedy Velké Víno Velké Vinice.
Níže najdete tabulku jednotlivých vyžadovaných parametrů a také kompletní přepis podmínek nejvyšší kategorie, veškeré další dokumenty a potřebné čtení je pak k dispozici na stránkách sdružení. Můžeme polemizovat kupříkladu o konkrétní odrůdové limitaci, zda je skutečně nutné maximálně 50 hl při 6500+ keřích na hektar, jestli už u „velkých vín“ nenazrála doba pro vynucování bioprodukce nebo proč je pro vyšší kategorie povolena jen klasická sedmička a ne i (za obecně lepší pro dlouhodobé zrání považovaná) magnumka. Taky zkratky PVVV a VVVV nám mohou přijít trochu krkolomné, ovšem v tomto ohledu se v kontextu kreací jako VDP.Aus Ersten Lagen či vysvětlování, že VDP.Grosses Gewächs alias GG jsou velká suchá vína z VDP.Grosse Lage, které je ale třeba si rozhodně neplést s termínem Grosslage, nemají za co stydět ;-)
Za mne je to celé – po poněkud rozpačitém výsledku se zaváděním a propagací VOC a především přiblížením celého konceptu normálním vínomilcům – dost zajímavý krok kupředu a prostě někam dál. A že to v téhle zemi zřetelně není snadné u nejednoho oboru podnikání, natož pak v případě, že začnete něco klasifikovat a vymezovat termíny jako velké víno či velká vinice, a nedej bože si registrovat ochranné známky na podobné věci. Bude mne hodně zajímat, jak se vše bude vyvíjet a kam dospěje. A samozřejmě se dost těším, až ochutnám první sdružením posvěcená PVVV i VVVV vína :-) O trošku víc, než na první oficiální Bubliny, přiznávám se ;-)
Základní podmínky a parametry produkce vín VVVV
- vína z hroznů z vybraných pozemků vybraných viničních tratí, tradiční odrůdy typické pro danou lokalitu – seznam přílohou Stanov, průběžně aktualizován (začátek: RR a PN – všechny podoblasti, RV - mikulovská, VZ – velkopavlovická, mikulovská, znojemská), CH – mikulovská, slovácká a cuvée z nich (další odrůdy a cuvée z nich u prémiových vinic);
- vinice ošetřované minimálně dle zásad vyššího stupně IP, bez minerálních hnojiv, bez herbicidů, povolena pouze humifikovaná podoba organických hnojiv (vermikompost, kompost);
- vinice ve svahu, zahuštěná výsadba nejméně 6.500 keřů na ha (6.000 u prémiových);
- hrozny z vybalancovaných sklizní – minimální počet sklizní pro VELKÁ vína dle schématu šířka meziřadí v metrech krát deset;
- PRÉMIOVÁ vína: minimální stáří vinice šířka meziřadí v metrech krát deset;
- maximální výnos 50 hl na hektar, alt. redukce úrody tak, aby v konečném výsledku z jednoho keře révy byla maximální produkce jedné láhve vína o objemu 750 ml;
- školení vín v sudech, ideálně kvašení v sudu, minimální zrání v sudech 6 měsíců pro bílá vína a 12 měsíců pro červená vína;
- ruční sklizeň hroznů nutnou podmínkou, plná fyziologická zralost hroznů;
- všechna vína VVVV musí splňovat podmínky pro vína v kategorii zatřiďovaných vín v souladu se Zákonem (SO2, těkavé kyseliny, …);
- alkoholická fermentace s použitím neutrálních, čistých kvasničných kultur, i jiných než sacharomyces druhů;
- malolaktická fermentace jen s použitím čistých kultur bakterií;
- zakázané postupy: kryomacerace, termoflash, použití enzymů, chipsů a bonifikátorů (taniny, zkrášlovací prostředky aj.)
- všechna vína jsou suchá, čímž se rozumí glukoza a fruktóza celkem méně než 4g/litr
- bílá vína mohou být uvolněna k prodeji nejdříve 1. září roku následujícího po sklizni
- červená vína mohou být uvolněna k prodeji nejdříve 1. září druhého roku po sklizni.
