Dnes bude řeč o dvou mladých ryzlincích od Weingut Meier (web) z obce Weyher (in der Pfalz), tedy Pfalz a Südliche Weinstraße. O vinařství už jsem tu psal, v článku je jak nějaké info o nich tak test vesnických ryzlinků z různých podloží a také výše postavených kousků. Zmiňoval jsem se tu ale třeba i o jejich sylvánském či veltlínu. V rámci předsvátečních nákupů německých vín jsem od dovozce CCVino přihodil právě jejich vesnické (ortswein) ryzlinky ročníku 2021 ze dvou podloží, která mi u nich sedí nejvíc – břidlice a žula. Oproti dva roky starému zápisku se u nich nic zásadního nezměnilo, snad jen že od ročníku 2022 už jsou vína opravdu z bio certifikovaných vinic, převedli celých 20 ha které aktuálně obhospodařují. Ryzlinky níže jsou ještě bez frčky, z přechodného období.
Riesling Trocken Weyher – Granit 2021 je z jihovýchodně orientovaného svahu u jejich domovské obce Weyher, teplejší polohy na žule. Trochu výraznější citronová žlutá barva. A celkem výrazná i aromatika, již lehce nazrávající, trochu sladší ovocnost do peckovin (meruňky), k tomu trocha bylinek a minerality. V chuti středně plné a výrazně suché (troška cukru tam bude, ale neodvažuji se odhadnout kyseliny, klidně to může být k devíti gramům), vůně jako by navnazovala na kulatější víno. Šťavnaté, slušně dlouhé, meruňky, pitelnost, slanost, lehce pecičkový dozvuk. Přísnější, zajímavý kousek.
Riesling Trocken Burrweiler – Schiefer 2021 je opět jedna obec, Burrweiler vzdálená od předchozí vzdušnou čarou sotva dva kilometry. Svah je velmi mírný, vinice v nadmořské výšce okolo tří set metrů, a orientovaný spíš jihozápadně a k chráněnému území přírodního park Falcký les, odkud přichází dost chladného vzduchu. Pěkná citronová barva, o chlup světlejší než předchozí víno. Jemnější, příjemná aromatika s meruňkou a až exotickým ovocem, mango, ale pěkně slinosbíhavé, lehce kouřové, s minerální slanou linkou. Suché, čisté, šťavnaté, středně plné a řízné, opět kyseliny myslím klidně k devíti s cukrem spíš minimálním. Energické, skvěle pitelné, sladší peckoviny, něco slanosti, slušná délka. Trochu pocit, že z toho člověka bude pálit žáha, ale... stejně máte chuť na další sklenku! :-)
Aktuálně mne břidlice oslovuje víc než žula (vínomilci mají ty nejdivnější průpovídky, tuplem když k tomu připojí komentáře na téma, že sedmnáctka na břidlicovém svahu byla ještě zajímavější), ale oboje má dost co nabídnout a piju s chutí. A oboje jsou to vína, ale to teda myslím celá jejich ryzlinková stylistika, pro pravověrné příznivce odrůdy a acid freaks (no pun intended) :-)
