Vinaři se postupně adaptují na povinnost uvádět na vinětách některé nové údaje, často za pomoci QR kódů a se speciálními stránkami na webu. Taky se musí popasovat s novelou vyhlášky, která upravuje použití některých velmi oblíbených termínů, jako třeba oranžové či nefiltrované víno nebo pét nat. V téhle vyhlášce mne ale obzvláště zaujal nový odstavec 11 v § 7, který zní „V označení produktu v obalu určeném pro spotřebitele lze uvést vyobrazení nebo obrazové připomenutí místa nebo objektu nacházejícího se na území České republiky nebo symbolu, znaku, erbu nebo obdobného prvku vážícího se k území České republiky, pokud je a) produkt vyroben z hroznů sklizených na území České republiky a b) jeho výroba proběhla na území České republiky v místě majícím blízký geografický nebo historický vztah k vyobrazenému nebo připomenutému místu, objektu nebo prvku nebo jeho výrobce má blízký geografický nebo historický vztah k vyobrazenému nebo připomenutému místu, objektu nebo prvku.“. To to trvalo! A co taková jména vinařství, která obsahují zásadní vinařskou obec, ale v lahvích běžně střílí produkty jiných zemí? :-) Na fotce v titulce různé lahve jednotlivých vinařství hezky vedle sebe, ale na první dobrou fakt těžko říct, co z toho je Morava a co ne. Ke všem těmto zábavnostem se rozjíždí využití grantu na zkoumání, nejprve na Pálavě a okolí a u Žernosek, jak bychom tak mohli pokročit v románském značení vín alias apelačním systému. Furt se děje něco nového! Ale jsou tu i nějaké neměnné jistoty…
Jako třeba tradiční vyhlášení „stovky nejlepších moravských a českých vín“, alias obsahu Salonu vín 2024 (web). Po zhodnocení 2626 vín se šampionem soutěže a vítězem kategorie suchých bílých stal Ryzlink vlašský pozdní sběr 2022 (č.š. 10/22) z Vinařství Tichý, polosuchá a polosladká ovládl Ryzlink rýnský výběr z hroznů 2022 (č.š. 2223) od Volaříka a ten dominoval i ve slaďoších, s lahví Rulandské bílé výběr z cibéb 2021 (č.š. 2142). Růžovky a klarety mají na prvním místě André rosé pozdní sběr 2022 (č.š. 1122) Vinařství Svoboda, červená Rulandské modré rezerva výběr z hroznů 2018 (č.š. 18964) od Habánských sklepů a šumivky pak Dominique blanc de noirs pěstitelský sekt 2019 (č.š. L9102) Kamila Prokeše. Cenu za nejlepší kolekci si odnáší Zámecké vinařství Bzenec, které je s 10 víny také v salonu nejčastějším. Rozptyl vinařství je letos o něco menší než loni, celkem najdete v salonu 54 vinařů a vinařských firem. Jasně dominují ročníky 2022 (44 vín) a 2021 (42 vín) a suchá bílá vína se 66 vzorky, z přívlastků je nejčastější pozdní sběr (54 vín). Červených se našlo pouhých deset a trochu mne to překvapuje a zklamalo. Celkem je tam 26 různých odrůd, nejvíce zastoupen Ryzlink rýnský (14), Chardonnay (12) a Rulandské bílé s Ryzlinkem vlašským (9), z těch modrých odrůd je to pak Rulandské modré (4) a Frankovka (3). VOC vín a také zemských kousků je tam minimum, většina lahví má klasické přívlastky. Zastoupení Čech je (tradičně) nepříliš výrazné, najdete tam ryzlinky z Vinařství pod Radobýlem a od Vondráka. A uspělo Žernosecké vinařství s hybridem, odrůdou Savilon (pozdní sběr 2021).
I ve světě se dějí zajímavé věci. V Itálii třeba byla na silvestra vzpoura v jedné věznici kvůli příliš malému přídělu Prosecca. A, jak všichni víme, dostatek prosečka je v dnešní době už v podstatě jedním ze základních lidských práv %-) V UK jsou nově povoleny, jak pro tichá tak šumivá vína (a s možností v nich přímo kvasit), objemy 200 ml, 500 ml a také 568 ml, tedy klasická pinta. Dobrovolně přiznávám, že objednat si k obědu „pintu šampaňského“ mi zní děsně lákavě! :-) Možná je to klasickou scénou z Červeného trpaslíka.
