„Nucená dovolená způsobená vyšší mocí je výjimečným opatřením, které bylo přijato v současném kontextu krize zapříčiněné nedostatkem surovin kvůli velkému suchu, které postihlo odvětví od roku 2021 - a které zasáhlo oblast El Penedès obzvláště silně v roce 2023.“ Bublinový gigant Freixenet, producent světově nejrozšířenější cavy, se od května takto dočasně loučí s 80 % zaměstnanců, celkem jde o 615 lidí. Prostě je brutální sucho a propad výnosů dramatický. Cavy bude na trhu chybět nemálo. Freixenet už začal dělat novou řadu, Cuvée de España, z vín nakoupených od producentů z jiných částí Španělska. Tahle vína ale samozřejmě nebudou značena jako cava. Aktuální pohroma, která opanuje vinné zpravodajství, jsou samozřejmě brutální škody způsobené mrazy v jiných částech Evropy. A hned několik mých velkých oblíbenců toho letos kvůli nim vyprodukuje spíš homeopatické množství a samozřejmě i rok příští bude dost zasažen. Ale zrovna informace výše by také neměla zapadnout, už to totiž zdaleka není jen problém Španělska…
Krom sucha/mrazu/jiných přírodních pohrom jsou aktuálně nejčastější vinné zprávy a články ty z Bordeaux. Nejprve to byl balík analýz počasí a tlaku chorob a výnosů (solidní třeba tu), následně série „byznysových“ varování o tom, že pokud ceny neklesnou tak s víny letos nepůjde pořádně obchodovat vzhledem k zásobám z let předchozích (např. tady a nebo zde). No a aktuálně jsou to tuny reportů o kvalitách vín jako takových, přehršel bodů a degustačních poznámek (a nově už u prvních cen) z En Primeur degustací nehotových vín (za mne moc hezky popsal např. hodnocení Jamese Sucklinga náš domácí odborník Tomáš Dominec jako nejvíce poplatné „společenskému žebříčku“ chateaux, za mne se v kontextu některých jeho dřívějších aktivit taky nabízí výraz děvka prodejná) a zvěstí o dost heterogenním ročníku v rámci celé oblasti i jednotlivých apelací a nakonec i v kontextu samotné produkce vín jednotlivých vinařství. Snažím se v tím mít jakýs takýs přehled, je to děsně zajímavý fenomén…
„Generální ředitelka marketingového oddělení společnosti Mercian Aya Jindo dodala: "Předtím byly produkty od Mercianu mnohem vyšší kyselostí do značné míry přizpůsobeny japonským chuťovým buňkám. Na základě doporučení společnosti Concha y Toro snížíme tuto kyselost na umírněnější, abychom lépe oslovili širší publikum i domácí spotřebitele." A já říkám: tudy ne, přátelé! :-) Japonská vína umí být dost fajn a kyseliny jim sluší. Obecně teď spousta vinařských oblastí spíš řeší problém se zachováním svěžesti, než že by byla vína moc kyselá, ale Japonci jdou zase opačným směrem! Více v článku „Chilský vinařský gigant Concha y Toro zahájil spolupráci se značkou vína Mercian, spadající pod společnost Kirin, s cílem učinit japonské víno přístupnější.“
„Maison Louis Jadot se snaží podpořit úspěch vín v Číně propagací svých vesnických burgundských v naději, že spotřebitelé věrní značce budou stoupat po žebříčku k Premiers a Grands Crus.“ Jsem se dočetl. A komu tím prospějete, smím se zeptat? :-) To tak potřebujeme, aby ještě více dobrých vín skončilo v Číně…
Proč občas vína v plechovkách smrdí trochu jako zkažená vejce aka sirovodík, ale neděje se u jiných nápojů? Tím se zabývala studie publikovaná v American Journal of Enology and Viticulture. Na vině jsou siřičitany ve víně a jejich reakce s hliníkem. Takže rada pro vinaře, jak se problému vyhnout, je do plechovek sířit výrazně méně než co je jinak jejich komfortní zóna. Což zní skvěle. Jo a taky samozřejmě mít v plechovce tenkou epoxidovou vrstvu, to už je zábavné míň :-)
Počet vinic v Anglii poměrně rychle stoupá, vinohradnictví je aktuálně nejrychleji rostoucím zemědělským odvětvím v zemi. Navíc se odhaduje, že by se ze současných 4200 hektarů měla osázená plocha do roku 2032 zvýšit o dalších 85 %. A bude potřeba spousta dalších zaměstnanců. „Upřednostňováním iniciativ v oblasti vzdělávání a rozvoje připravujeme zdroje talentů, které budou utvářet podobu vinařství a vinohradnictví, zvyšovat standardy kvality a posilovat pozici Spojeného království jako klíčového hráče na světovém trhu s vínem.“ Takže britská vláda v rámci programu Future Winemakers’ Scheme investuje jeden a půl milionu liber do „cíleného financování vzdělávání, odborné přípravy a zvyšování kvalifikace pracovní síly, neboť podniky odhadují, že v nadcházejících letech vzniknou tisíce nových pracovních míst ve vinařství.“
