Než se dostanu k nějakým obecným informacím o Valpolicelle/Amarone, tak odhrnu návštěvu jednoho vinařství, které se krom těchto červených zaměřuje i na… bubliny! Asi je to vedrem venku, které mne nutí ubírat se tímhle směrem :-) Vinařství se jmenuje Talestri (web), nebo možná přesněji Le Tre Talestri (Soc. Agricola di Marcato Francesco). Jméno nese po Thalestris, mytické královně Amazonek, a zde máte hned tři – sestry jménem Anna, Lisa a Francesca. Lisa je enoložka, Francesca vystudovaná agronomka a vinohradnice (nakolik se věnuje z větší časti řízení podniku) a Anna… inu architektka, ovšem nově vybudované vinařství na konci cesty v kopcích mezi San Pietro di Lavagno směrem na San Briccio je veskrze funkční a povedené! Jako enolog jim konzultuje ještě Enrico Nicolis a samozřejmě do všeho mluví a svou vizi prosazuje i jejich otec, Francesco Marcato. Ten měl původně vinařství o pár desítek kilometrů dál a připravoval Soave a také šumivé Durello, v bublinách patřil jejich podnik k pionýrům v oblasti. Ale nějak se nepohodl s bratrem a nakonec si s dcerami založil vlastní podnik. V roce 2008 se jim podařilo pořídit 10 hektarů vinic, v roce 2015 dokončit vinařství a začít připravovat vína a v roce 2021 s nimi konečně začít i pořádně obchodovat.
Aktuálně pracují na 11 hektarech v nadmořské výšce zhruba 170 metrů, vše okolo vinařství, mix vedení na pergolách a guyot (snazší přizpůsobit se výkyvům v ročnících, oboje má nějaké benefity). Zhruba 40 % výsadeb je Corvina Veronese, 35 % Corvinone a 15 % Rondinella, zbytek tvoří mix dalších lokálních i mezinárodních odrůd. Zajímavostí jejich lokality jsou vulkanické půdy, které jinak v okolí tolik vidět nejsou. Vinice jedou v řekněme integrované produkci, komplet bez herbicidů a s ekologickými pesticidy. Sudy s pokreslenými čely na fotkách (ve skutečnosti je to karton, který čela normálně kryje při převozu) jsou výsledkem covidových lockdownů a „už nevíme co s vámi, co takhle si hrát ve sklepě“ aktivit s dětmi, podobně jako logo vinařství z lega. Všechna vína nesou názvy a symbolická grafická znázornění různých emocí.
Determinazione Valpolicella Superiore 2021 je „chlastací“ základ, jako další vína odrůdově kopíruje jejich výsadby, bez sušení hroznů, primárně nerez s asi jen dvěma měsíci ve velkých dubových sudech. Rubínová barva. Sladší červeně ovocná čerstvá vůně, trochu kořenité. Suché, čisté, červeně ovocné, s fajn kyselinou a šťavnatostí, měkčí uhlazenější tříslo, fajn délka. Příjemné, čistě udělané, nekomplikované a moc dobře pitelné.
Gentilezza Valpolicella Ripasso Superiore 2018 fermentuje klasicky v nerezu a tam je až do ledna, kdy putuje na 5-6 dní na matoliny z Amarone. Následně dva roky zrání ve francouzských tonneaux a poté velkých dubových sudech, celkem dva roky, a pak nejméně další rok v lahvi před prodejem. Tmavší, matnější hutnější barva. Aromatika stále především intenzivní červená zralá ovocnost, trochu směrem likér a džem, černý rybíz, kořenitost, lékořice. Suché, strukturované, se sladší červenou až tmavší ovocností, bohatší, se znatelnějším tříslem, delší, seriózní kousek. Tohle nadchne mnohé a mně teda taky baví.
Passione Amarone della Valpolicella 2015 je z hroznů po pečlivé ruční selekci a sušených 100 až 110 dní, následně studená macerace a fermentace v nerezu 3-4 týdny. Poté zrání především v tonneaux (ne nových) a poté nějakou dobu ve velkých sudech, celkem čtyři roky. Tmavší rubínová, trochu nazrálejší barva. Výrazně ovocný a expresivnější projev, sladší, třešně, likér z peckovin, kořenité odbočky a lehce balzamikový tón, moc pěkné. V chuti plné, intenzivní, bohaté a koncentrované s především sladší červenou ovocností, uhlazenější měkčí tříslo, výborné kyseliny, délka. Klasické, vyvážené, výborné! Když si člověk vezme, že je to jejich první ročník… jako hodně slušný.
Instinto Metodo Classico Extra Brut je Blanc de Noir opět z tradičních odrůd regionu. Lisování celých hroznů a poté fermentace z části v nerezu a z části v tonneaux, na druhotnou fermentaci jde do lahví na jaře. Zde se jednalo o bázi ročník 2018 s deseti procenty rezervního vína, na kalech 40 měsíců. Po odstřelu dozáž jen někam ke 2 g/l. Světlejší citronová barva. Pěkné vytrvalé perlení menších bublinek. Slinosbíhavá aromatika, žluté peckoviny a citrusy a trocha bylinek. Suché, čisté, s výraznou kyselinou a docela přísné, citrusové a trochu oříškové, osvěžující, nejen přímočaře aperitivní ale s něčím navíc, slušně dlouhé. Dost povedené bubliny.
Ambizione Instinto Metodo Classico Pas Dosè vzniká stejně, ale zde jde o ročník 2016 a na kalech 70 měsíců, po odstřelu bez dozáže. Ani předchozí víno bych nechtěl dostat naslepo na degustaci, ale tohle už vůbec. Trochu výraznější citronová barva, pěkné vytrvalé perlení menších bublinek. Peckoviny, citrusová a florální linka, něco bylinek a výrazněji opečený toast. V chuti šťavnaté, středně plné, důrazné, s výraznější nervóznější kyselinou a šťavnatou ovocností, delší, vyvážené, seriózní mňam bubliny s decentním toastovo-oříškovým dozvukem a minerálním tónem. Krásné.
