Mám velký skluz ve sledování domácí vinařské scény, ale s tím už asi nic nenadělám. Každopádně jsem měl teď ve sklence poprvé víno Postmoderna (s podtitulem „Le grand carambolage“) od Milana Nestarce (web). Což je víno v řadě postavené níže než jeho hlavní a top „white labels“ a řekneme přístupnější, na běžnější pití a vhodné do podniků i po skle. Ale upřímně… tak skvělé! Je to čistá Frankovka, Nestarec má odrůdu rád a třeba jeho JIL je naprosto skvělá. Překvapuje mne, že jsem o ní psal jen krátce v tomhle článku a ne nějak víc. Tohle je ale něco dost jiného, jde o směs devíti různých sudů (starších 225 a 400l) z různých lokalit a z ročníků 2016 až 2022, víno nefiltrované a nesířené. V lahvi burgundské pod Ardeaseal špuntem. Jak je JIL trochu důraznější a přísnější a potřebuje čas aby se ukázala, tak tohle jde odšpuntovat a rovnou lít a funguje skvěle lehce podchlazené i při „normální“ teplotě okolo šestnácti. Tmavší rubínová barva, trochu do fialové. A vůně spíš směrem tmavší peckoviny, zralé višně, příjemně jemně kořenité, s trochou vlhké vápenité zdi, stále svěží a šťavnatě působící. Dřevo přirozenou součástí a nijak na sebe neupozorňuje. Suché, středně plné, strašně snadno pitelné a lákající k dalším douškům, peckovinově šťavnatě ovocné, vyloženě chutné, vyvážené, s poměrně uhlazeným jemnějším tříslem, hotové a připravení k pití, dobrá délka… skvělé! Takhle frankovku fakt můžu. Pohybuje se ve čtyřstovkové kategorii, což je na „chlastací víno“ dost, ale na víno s podobným životopisem a kvalitou úplně v pohodě. Pořídím další lahve. Kdyby takhle vypadalo víc „naturálna“…
Druhým vínem zavítáme do Španělska. Jsme v Bodegas Frontonio (web) s lahví Microcósmico Macabeo 2022. Geograficky Aragón, konkrétně IGP Valdejalón. Vinařství si dokázalo pořídit výsadby na jílovo-vápenitých polohách ve vyšší nadmořské výšce, starší keříkové a s preferencí pro severnější orientaci, to se jim bude hodit. Je to projekt, za kterým stojí Master of Wine Fernando Mora a enolog Mario López (Bodegas Borsao). Vinice mimochodem jedou v certifikovaném bio. Odrůda Macabeo či Macabeu je zásadní současní cavy, pod jménem Viura pak nejdůležitější odrůdou pro bílou Rioju. Dobře zvládá horké a suché podmínky a dokáže si v nich dobře zachovat kyseliny, což se ve Španělsku (anebo ostatně i ve francouzské oblasti Languedoc-Roussillon, kde je jí také hodně) dnešních dní více než hodí. Často bývá součástí směsí, ale v poslední době se stále více objevuje v zajímavé podobě i samostatně. A tohle je praktická ukázka. Nezavlažované vinice stáří 65+ let v nadmořské výšce okolo 530 metrů, ruční sběr, necelý den macerace a fermentace dva týdny spontánní v betonu, v betonu ostatně i zhruba půl roku následně zrálo na jemných kalech bez batonáže. Láhev burgundská, kovová záklopka, celokorek. Citronová žlutá barva. Čerstvé ve vůni, zelené jablko, bílé ovoce, trochu krémové, trochu florální, evokuje slanost, dost fajn. Suché, šťavnaté v chuti, středné plné až trochu plnější, opět jablko, bezva kyseliny a skutečně trocha slanosti, balanc a dobrá délka. Velmi slušné. Ve Španělsku okolo 14€, což je vlastně už docela dost, ale je to veskrze povedené pití.
