Mám rád britský YouTube gastro kanál Sorted Food, z mnoha různých důvodů. Jedním z mnoha jejich různých formátů jsou degustační souboje street food, snídaní a podobně z různých koutů světa. Dvě osoby se snaží správně odpovědět ze které země to či ono jídlo, které jim bylo servírováno, pochází. Někdy si tipnou hrubě oblast, někdy přesně, jindy jsou tisíce kilometrů mimo, ale zajímavý je ten myšlenkový proces a důvody, proč řekli právě tu či onu zemi. To samé mne baví na slepé degustaci vína. Už dávno se netrápím tím, pokud jsem geograficky úplně mimo, zábavné jsou diskuse co by to tak mohlo být a proč si to ten či onen myslí. Takhle jsem v neděli dostal do sklenky od kamaráda víno, u kterého fakt hodně bojoval. Tuplem proto, že kamarád žije v Japonsku a cestuje po celém světě a může mi bez mrknutí otevřít stejně tak zajímavou Moravu, mikrošarži z ostrova Hokkaidó i Grand Cru Burgundsko od velkého vinaře. Nulové vodítko!
Bylo to hodně světlé, do jahodové, a lehce opalizující. Kamarád není dvakrát velký fanda „funky naturálna“, ale tohle tak v barvě rozhodně působilo. Ve vůni svěží, drobné červené plody, jahody a florální linka a takové dost „pinotové“, trochu bylinkové. Suché, fajn kyseliny, hodně lehké, svěží, červeně ovocné a opět florální, prakticky bez třísla, příjemné zajímavé pití ideální trochu přichlazené. Dlouho jsem se tím trápil a nakonec dospěl k odvážnému tvrzení, že to bude nějaká divoká kombinace jen lehce macerovaného Pinot Noir s naopak macerovaným Pinot Gris (stejně budu vedle, tak proč se neodvázat ne!) a geograficky někde severní Itálie, možná pomezí Francie a Švýcarska, třeba Savojsko. Byl to čistý Pinot Meunier 2021 z Gladysdale v australském Yarra Valley, s pouhými 10.5 % alkoholu a (z mého subjektivního pohledu a s poměrně omezenými zkušenostmi s víny a terroir Austrálie) „na slepici“ prakticky nezařaditelný vzorek.
Láhev, o které je řeč, nese název EB 75 Candy Pinot Meunier 2021 z vinařství Mac Forbes (web). EB je zkratka pro „Experimental Batch“ a ve vinařově podání by mělo jít o menší zkušební šarže, minimální zásahy ale maximální pozornost, které navíc nějakým způsobem testují hranice vinohradnictví či vinařství, nezvyklé odrůdy v oblasti (Aligoté, Dolcetto a další) a odlišné přístupy. Jsou tak trochu způsobem, jakým si testuje nové a dosud nepoznané lokality v Yarra Valley, protože spousta těch tradičních už mu přijde třeba moc teplá pro jeho ideál šardonky a pinotu. Pokud jde o „malé šarže“, tak to je poněkud relativní, třeba tohohle vína je šest tisíc flašek a obecně je pro něj celá EB řada stále důležitější a úspěšnější. Candy je pak název vína, měl pár dalších zábavných jako „Taken for Granite“, „Italian Stallion“, „Princess Leia“ či „Don't Quit Your Daydream“. Jak je dneska trendy a s obsahem lahve leckdy souvisí spíše veskrze okrajově :-)
Jeho produkci vůbec neznám a nebudu se víc rozepisovat, tohle byl spíš takový výkřik pro všechny, kdo stresují se slepou degustací a stydí se tipovat. Kašlete na to! Řekněte, co si myslíte! A co vás k závěru vede. Když se spletete, tak se nic nestane, neděláte závěrečný test na titul Master Sommelier :-) A když se trefíte… ó to budete mít radost!