Trochu to trvalo, leden je vždycky časově dost náročný měsíc. Krom vinných aktivit (které jsou furt jen koníček a ne práce, nakolik má občas někdo na degustacích nebo tak pocit, že se tím už určitě živím…) vždy pořádám ještě
celovíkendové setkání TolkienCon pro 250+ lidí a vůbec je času pomálu. A jak vidět na příspěvcích, resp. jejich nedostatku, tak teď prostě práce příliš a energie se dělit o vinné zážitky psaným slovem málo. Ale snad bude lépe.
Každopádně jsem vzepřel síly a poslední desítka top vín loňského roku je tu. O co přesně jde jsem sepsal v první části, pokračuji více méně postupně v čase a
po „letní“ druhé části je tu podzim a zima :-) Zde jsem o více lahvích už dříve psal a mohu odkazovat na článek, ale pár dosud nezveřejněných skvělých se
také objevilo…
Rodinné vinařství Libor Veverka Pinor Noir Minimum výběr z hroznů 2019 je láhev z experimentálního nákupu řady Pinot Noir z Čech a Moravy a pro mne šlo o nejlepší vzorek. Klasický, světlejší, peckovinový a poměrně elegantní kousek, plnější ale s překvapivou lehkostí. Rozepisoval jsem se o něm.
Domaine Louis-Claude Desvignes Morgon Javernières 2023 představuje pokračování mé drobné obsese objevování krás Beaujolais. Desvignes patří mezi tamní špičku, především pokud jde o apelaci Morgon, a stylisticky jsou to precizní spíše betonové kousky s báječným charakterem. Tohle víno je ze špičkové polohy a přes svou mladost je už teď zábavné, šťavnatě ovocné, hlubší, krásně strukturované, delší… Psal jsem tu o něm, i vinařství jako takovém.
Schödl Family Grüner Veltliner Götzenthal 2021 bylo hodně příjemné překvapení od mladého bio/natur producenta z rakouského Weinviertelu, za pár dní je případně můžete potkat na festivalu Bottled Alive v Táboře. Tohle víno je jejich nejvyšší řada a specifická poloha, ale zároveň úplně první ročník co udělali. A jestli to půjde ještě dál… tak se máme na co těšit! Minerální, živá, žlutě ovocná bohatší záležitost, šťavnatá, strukturovaná a seriózní. Bavilo opravdu velmi. K vinařství i vínu jsem se opět rozepisoval v samostatném článku.
Dr. Wehrheim Riesling Birkweiler Kastanienbusch Köppel GG 2020 se zařadil mezi to nejlepší z ryzlinků, které jsem měl loni možnost pít. Není to pro jednou břidlicový kousek, ale víno z červeného pískovce, a čistě v nerezu připravené. Expresivní, voňavý a trochu netradiční kousek, je tam toho spousta. Šťavnatý, středně plný, slaný, charakterní Riesling. Též jsem se rozepsal detailně…
Dom Bliskowice Pinot Noir Keskese 2021 zde vybírám jako jednoho ze zástupců překvapivého zážitku s víny Polska, ledasco se mi tam opravdu dost líbilo a teď jsem i doma vypil pár lahví a furt to funguje, i bez faktoru „užívám si na dovolené“ :-) Tohle je báječně sladce červeně peckovinově ovocný kousek, trochu herbální a překvapivě elegantní pinot, šťavnatý a spíše lehkonohý a fantasticky pitelný. K Polsku a pár vínům jsem se tu též rozepsal.
Champagne Gonet-Médeville „Champ d'Alouette“ Extra Brut 2006 Le Mesnil-sur-Oger Grand Cru mne vyloženě nadchlo na loňském pražském La Paulée. Julie Médeville a Xavier Gonet, oba z výrazných vinařských rodin, založili společné vinařství v roce 2000. Sídlí v Bisseuil a hospodaří v bio(dynamickém) režimu na něco přes deseti hektarech, vinice mají rozprostřené na několika místech včetně tří Grand Cru obcí (Le Mesnil sur Oger, Oger a Ambonnay). A měl bych o nich sepsat víc, jejich vína mne vždy dost zaujala. Tenhle konkrétní kousek je z jediné polohy v Le Mesnil, čisté Chardonnay ze starších keřů školené v sudech. Do lahví šlo v dubnu 2007 a odstřeleno bylo v září 2021, na kalech tedy extrémně vysokých 14 let a 5 měsíců, dozáž jen 2 g/l. Komplexní aromatika, skvělá kombinace čerstvosti a energie a již nazrálosti, máslová brioška, trochu krémovost směr „pribináček“, citrusy. Suché, šťavnaté, energické, s výraznou ale nijak ostrou kyselinou, vyvážené, trochu slané, delší. Na Champagne relativně „plné“ a vinné, ze zřetelně dost vyzrálých hroznů. Nádherná věc. Ani jsem se raději nedíval, kolik ta flaška u nás stojí…
Milan Nestarec WTB 2021 je nová inkarnace veltlínu z velkobílovické sprašové trati Úlehle, víno z hlavní „White Labels“ řady Milana Nestarce. Otevíral jsem doma vedle sebe WTB a také JIL, fantastickou šťavnatou zábavnou čistou frankovku z vinice Jung v Moravském Žižkově, a k tomu limitované edice obou vín stejného ročníku (v zásadě „co se nevešlo do hlavního 3000l Stockingeru“). Klasika mne bavila v obou případech víc a WTB je naprosto parádní ukázka, jak může vypadat naturální veltlín když se to dělá pořádně. Štavnatá, lehce pikantní a kouřová záležitost, žluté peckoviny, vyvážené, trochu slané, delší, zábavné a zajímavé. Stabilní několik dní i přes síření spíše „homeopatické“ při lahvování. Nádhera. JIL mne bavila možná ještě víc. Je naceněna tak, že si v ničem nezadá se špičkovými frankovkami z Rakouska, ale upřímně… vlastně proč ne.
Vinařství Tři čtvrtě Frankovka 2022 je taková moje domácí klasika, pravidelně tohle víno už pár let nakupuji v každém ročníku a pokaždé se na něj děsně těším. Tenhle ročník je o něco plnější a koncentrovanější, ale stále víno hlavně zrale červeně peckovinové, kořenité do vánoční směsi. Čisté, milé, lákající k napití, šťavnaté, výborně pitelné a zábavné. Docela seriózní, ale ne nějak složité a nepřístupné a vyžadující delší zrání (nakolik bude zrát pěkně) a hromadu operací při servisu :-) Prostě to víno mám fakt rád. Rozepisoval jsem se tady.
Champagne Tarlant Cuvée Louis Millésime 1996 Brut Nature je výjimečné víno. O Tarlantu jsem tu psal opakovaně, a o Cuvée Louis též, patří mezí zásadní vína mého „vinného růstu“ :-) Obvykle jde o směs více ročníků, poprvé jsem pil kombo 1996, 1997 a 1998 a aktuálně je ve špičkové kondici a nabídce 2005 + 2004. Vždy top poloha Les Crayons v Oeuilly, ze starých keřů a odrůdově půl napůl Pinot Noir a Chardonnay, školeno v sudech a bez malolaktiky. Tohle je kousek, na kterém se ještě nepodílela současná generace (Benoît a Melanie Tarlant) ale jejich rodiče, do lahví šlo v březnu 1997 a až do roku 2023 leželo na kalech (skoro 26 let, pokud počítám správně…) a teprve poté bylo odstřeleno, dozáž žádná. Chutnal jsem ho na degustaci s Melanie v Praze, teprve nějak letos půjde oficiálně na trh. Zřetelně nazrálejší, bohaté aroma. Med, opečená rýže („koshu“, staré saké projev), pečené malvice a peckoviny, toastové. Suché, vyvážené, toastové, intenzivní, se skvělou kyselinou, komplexní, neuvěřitelně dlouhé, nádherné… wow věc. Krásné, komplexní, velké víno se vším všudy. Na cenu se neptám, raději, ale až mne bude chtít někdo někdy pozvat na skleničku či sedm… :-D
Weingut Alfred Merkelbach 2010er Kinheimer Rosenberg Riesling Auslese je… klasika. Láhev padla na mé poslední degustaci roku, o silvestrovském poledni, po oficiálním programu jako jedna z těch pro „nastavení měřítek“. A zas to tam bylo. O vinařství už jsem tu psal, v současnosti už se u nich můžeme bavit hlavně o dopíjení „archivních“ lahví. Rolf Merkelbach zemřel v říjnu 2023 a jeho bratr Alfred ho následoval, v těsně nedožitých devadesáti letech, o půl roku později. Vinařství jako takové nekončí, ale jedna epocha určitě ano. Víno? Med, podběl, propolis. Sladké, intenzivní, delší, s parádní kyselinou, koncentrované ale tak neuvěřitelně snadno pitelné, s karamelovým velmi dlouhým dozníváním. Rolf a Alfred už tu nejsou, jejich vína budou těm pár šťastlivcům, kteří je mají v zásobě, dělat radost ještě několik dekád. Víno je zemědělský produkt. Ale víno není jogurt, mouka ani obložená bageta. Emoce a dotyk historie jako láhev velkého vína umí přinášet jen málo co jiného a prakticky nic nealkoholického. Těšíte se na suchý únor? ;-)
