Letošní ročník táborského festivalu Bottled Alive je za námi, tentokrát ve větší dvoudenní podobě. Nemusíte se mnou souhlasit, ale za mne se z toho stala akce světového formátu (což je dvojnásob působivé vzhledem k tomu, že se nekoná v Praze, kde ČR pro spoustu zahraničních návštěvníků tak nějak končí) s výtečnou organizací, ale přitom si stále udržela atmosféru a takové těžko uchopitelné „rukodělné“ nadšení a energii, kterou na spoustě jiných festivalů prostě už tolik nezažijete. Upřímně když teď sleduji reakce mezinárodního publika na sociálních sítích, tak nemůžu než být hrdý na to, co Honza Čulík se svým týmem dokázal. V Táboře se sešlo 140+ vinařství z Evropy, s největším důrazem samozřejmě na ČR a Slovensko a následně Rakousko, a představilo nepřeberné množství vín. Které neochutnávalo jen pár domácích nadšenců naturálna, ale též dovozci z různých koutů Evropy (ale i Asie či USA), kteří si sem přišli jak navštívit „své“ vinaře, tak hledat nové tváře. Krom nich jste tam mohli potkat i organizátora super populárních festivalů Karakterre, trpělivě pečlivě degustujícího dopisovatele New York Times, autora knih o oranžádách a skvělého mezinárodně oblíbeného vinného webu nebo třeba hvězdu natur scény a autorku několika populárních knih, Alice Feiring.
A po oba dny tam šlo potkat i mne, nejrespektovanějšího vinného bloggera, jak mne teď titulovali v programu Symposia Živé zemědělství :-) Jak je to s tím respektem nevím, každopádně ochutnat všechno nešlo ani omylem a tímto se omlouvám všem, kteří očekávali, že se u nich alespoň na chvilku zastavím a já nestihl. Rozdělit čas mezi staré známé a snahu objevovat nové věci prostě není vůbec jednoduché. Ale snažil jsem se! Z povedených ručně foukaných sklenek Izaak Reich, na festivalové sklo trochu úlet co ale fakt oceňuji a smekám, jsem toho projel docela dost a fakt si akci užil. Pro dnešek ale „odhrnu“ jedno jediné vinařství, pro mnohém možná jedno z velkých překvapení festivalu. A to jak kvalitou, tak místem původu.
Dorazil totiž vinař z Winnica Kamil Barczentewicz (web), geograficky jsme v oblasti Malopolsko, v Lublinském vojvodství, kousek od břehů řeky Visly v obci Dobre vzdálené nějakých 8 km od historického městečka Kazimierz Dolny. Pro zájemce se můžete podívat, kde přesně to je na mapě :-) S radostí tak pokračuji v objevování polských vín, kterým jsem tu loni věštil velkou budoucnost. A tenhle vinař je jednou z tamních rychle stoupajících hvězd. Dnes teprve dvaatřicetiletý Kamil nabíral vinohradnickou a vinařskou praxi v Rakousku, Chile, v Bordeaux na École Nationale Supérieure Des Sciences Agronomiques, v Dijonu na Institut Universitaire de la Vigne et du Vin Jules Guyot, při cestách po Francii a dalších místech. Samotné vinařství vzniklo na necelých dvanácti hektarech teprve v roce 2019, po současné hlavní vápencovo-břidlicové vinici s částmi s pískem a sprašemi ve svahu (130 až 180 metrů nadmořské výšky) nějaké tři kilometry od řeky pokukují po další poloze na opačnou stranu od vinařství a blíže k řece. Aktuálně produkují okolo 45 tisíc lahví ročně a chtějí trochu růst, alespoň o třetinu.
Rodinný podnik – za budovou vinařství stojí vinařova matka-architekta, manželka Ania zase profesionálně vyrábí nádhernou keramiku a stará se (nejen) o nepřehlédnutelné viněty – zatím stále trochu experimentuje a hledá cesty, ale pár zásadních vín už se v jejich nabídce tak nějak docela ustálilo. Sice mají i trošku hybridů (např. Souvignier Gris, jednu z mála ve kterých pro Polsko vidí větší potenciál), ale jejich zaměření je jasně na odrůdy klasické. A dominantně pak na Pinot Noir, který mají vysázen v mixu německých a francouzských klonů. Ve vinicích jedou čistě, vína školí v betonových vajíčkách, v nerezu a v dubových sudech různých původů. Fermentace spontánní, síří obvykle až před lahvováním a nijak dramaticky, většinou lahvují bez filtrace. Celkem normálka.
Chutnali jsme čtyři bílá ročníku 2023, koncentrovanějšího bohatšího ročníku, a tři červená z výrazně náročnějšího a tvrdšího ročníku 2022. Pinot Blanc Béton 2023 je z betonového vajíčka necelý rok školeno na kalech a je to peckovinově-citrusová, krémová, suchá, čistá vyvážená záležitost s fajn kyselinou a vyvážeností. Chardonnay Béton 2023 z burgundských klonů je opět krémové, čisté, do citrusů a peckovin ale s o něco lepší strukturou, bezva kyseliny, minerální linka a fajn délka. Hezký kousek. Gewürztraminer 2023 nabízí klasickou florálně-exotickou aromatiku, ale nijak vlezle přehnanou, opět krémovější a uhlazenější ale s fajn kyselinou a balancem, příjemná ukázka odrůdy. Riesling 2023 je naprosto parádní věc, suchá a šťavnatá, citrusová, s linkou mandarinky a mandarinkové kůry, vyvážené, delší, skvěle pitelné. Chtěl bych pár lahví domů!
Pinot Noir Dobre Minor 2022 je v sudech školený kousek čistě z německých klonů, florálně-červeně ovocný, peckovinové, tvrdší a hranatější, šťavnatý, ale moc pěkně udělaný a klasický a dobře pitelný. Pinot Noir Dobre Major 2022 naopak pochází čistě z francouzských klonů a je o něco výrazněji ovocný, třešňově peckovinový, šťavnatý, delší a veskrze zábavný. Vyvážené, skvěle pitelné víno co nabízí spoustu ke zkoumání a je to docela seriózní ukázka odrůdy a potenciálu místa. Bavilo velmi a opět bych si dovedl představit na pití doma. Dělá i variantu, kde jsou Němci s Frantíky dohromady. No a na závěr Dobre modre 2022, zatím ještě úplně neví jak tam odrůdu budou psát. Je to čistá Frankovka, mají nejspíš největší plochu v Polsku. V místě našli známky původní výsadby a rozhodli se v ní pokračovat. Školeno v mixu sudů různých původů. Trochu tmavší ovocnost, peckovinové, kořenitá linka, šťavnaté, tvrdší, slušná délka. Velmi solidní pití.
